Justiční a politický
zločinci České Republiky.
26.
12. 2015
Svoboda projevu
je mimo jiné zaručena i v Listině základních práv a svobod, která je
součásti Ústavního pořádku České Republiky (ČR). Že jsou někteří „nespokojení občané“
ČR, za svoji veřejnou kritiku Orgánů veřejné moci, těmito Orgány „šikanováni a
trestání“, není nic nového.
Vládnoucí režim
se snaží s pomoci Úřadů, Policie, Justice a některých sdělovacích
prostředků „udělat z těchto nespokojenců, psychicky vyšinuté a
kriminálníky“.
Mám
s takovým „jednáním“ Orgánů veřejné moci, své vlastní zkušenosti.
Několik let, jsem
dopisy, trestními oznámeními i veřejně, marně upozorňoval na šikanování a
okrádání seniorů v tzv. „Domově pro seniory“, kterého zřizovatelem je
Magistrát hl. města Prahy. Přestože jsem měl i písemné podklady ke svým
tvrzením a nebyl jsem sám, kdo si na „nenormální“ poměry v tomto „Domově“
stěžoval, „nikdy se nikdo z Odpovědných, těmito stížnostmi doopravdy
nezabýval“.
Když se později
naskytla „příležitost“, byl jsem ve „zmanipulovaném“ policejním vyšetřování
obviněn a poté ve „zmanipulovaném“ soudním řízení „nespravedlivě“ odsouzen za
vloupání do automatu na cukrovinky v tomto „Domově“, které se snad ani
vůbec nestalo. Svědkyně, která měla tento automat na starosti, nebyla schopna ani po
opakované inventuře říct před soudem, co se ji vlastně ztratilo, jestli peníze,
nebo zboží. "Nářadí", se kterým jsem byl zachycen na snímku z fotopasti a se
kterým jsem měl zámek automatu podle obžaloby otevřít, si policejní
vyšetřovatel vyfotil a osobně vyzkoušel, aby zjistil že, tímto nářadím se zámek
otevřít nedá, protože se do zámku vůbec nevejde. Další „rozhodující důkaz“,
snímky z fotopasti, na kterých jsem byl zachycen, jak sedím na invalidním
vozíku a nahlížím do otevřeného automatu, byl soudem posuzován „jednostranně,
jako důkaz o mé vině“. Přitom, tyto snímky z kamery, která nepřetržitě snímala zepředu
každý můj pohyb, byli ve skutečnosti „hlavním důkazem, svědčícím v můj
prospěch“. „Na žádném z předložených fotosnímků, nebylo vidět, že bych
z automatu něco odcizil anebo se o to pokusil“.
Takové „pochybné
důkazy“ o mé vině, by stačili každému „slušnému“ obhájci k tomu, aby
obvinění z krádeže vloupáním „smetl ze stolu“. Já jsem měl „obhájce ex
offo“, JUDr. Mgr. Vladimíra Severina, se kterým jsem se sešel pokaždé až u
soudu, kde se mnou skoro vůbec nemluvil a na moji obranu pronesl pokaždé „jednu
sotva srozumitelnou větu“. Zato se však „velmi přátelsky“ vybavoval se státním
zástupcem a s obhájcem žalující strany.
Podle vyjádření
JUDr. Jana Mikše, předsedy kontrolní rady České advokátní komory, která „prošetřovala“
moji „stížnost na nedostatečnou obhajobu“ JUDr. Mgr. Vladimíra Severina „byla moje
stížnost jako nedůvodná odložená“. A to přesto, že tento „advokát, porušil
nejenom etický kodex advokáta, ale zřejmě i povinnosti advokáta-obhájce,
stanovené v trestním řádu“.
Bohužel „v České
republice je ve skutečnosti protiprávní jednání advokátů, soudců a policie
trestně nepostižitelné“.
Svoji „stížnost
na zmanipulované vyšetřování a odsouzení“, jsem kromě jiných, poslal emailem
taky na Ministerstvo spravedlnosti a osobně taky ministru spravedlnosti JUDr.
Robertu Pelikánovi. Protože jsem na svoji stížnost nedostával žádnou odpověď
„upozornil jsem na svůj případ výstřely slepými náboji do země,
v přítomnosti ministra spravedlnosti JUDr. Roberta Pelikána, ovšem v dostatečné
vzdálenosti, takže nemohl být nikdo ohrožen“. Přestože, toto „moje jednání
vyřešil policista na místě Domluvou, protože to nepovažoval ani za přestupek,
jsem opakovaně šikanován přestupkovou komisi Prahy 1, která mně chce navíc, za
to samé jednání potrestat ještě pokutou“.
A i když,
Ministerstvo spravedlnosti, i ministr JUDr. Pelikán „slíbili, že nechají
prošetřit můj případ, ve kterém jsem byl uznán nespravedlivě vinným
z trestného činu krádeže vloupáním, do dnešního dne jsem nedostal od nich
žádnou odpověď, přestože od jejich slibu uběhlo již víc než půl roku“.
„K těmto justičním zločinům dochází proto,
že justiční zločinci mají oporu nejenom v nedokonalých zákonech, ale i
v Parlamentu a ve Vládě ČR, kde sedí politický zločinci, kteří tyto
nedokonalé zákony vytvářejí a schvalují a kterým podobné Bezpráví vyhovuje“.
„Obyčejný člověk,
který je z něčeho nespravedlivě obviněn a odsouzen, nemá peníze na drahého
advokáta, nemá dostatečné známosti, je pak vydán zvůli těchto justičních
zločinců“.
Vzhledem
k jiným „justičním zločinům“ v České republice, kde se jedná hlavně o
„korupci a velké peníze“, se může zdát někomu „můj případ jako malicherný“, pro
mě je však „prvořadý“ a „jsem odhodlán udělat doslova všechno proto, aby byl
spravedlivě vyřešen“.
Alojz Janiga.
