Protiústavní represívní jednání české justice. Verfassungswidrig repressive Verhalten der tschechischen Justiz.

                                                                                                                 2. 9. 2015

                           Protiústavní represívní jednání české justice.

Je to již přes dva měsíce, co Ministerstvo spravedlnosti České republiky „slíbilo prošetřit“ postup orgánů v trestním řízení, v případu „údajného vloupání“ do automatu na cukrovinky v tzv. „Domově pro seniory“ v Heřmanově Městci, ve kterém jsem bydlel a jehož zřizovatelem je Magistrát hlavního města Prahy a za které jsem byl nespravedlivě odsouzen,

Tento „slib, zveřejněný ve sdělovacích prostředcích, dal i sám ministr spravedlnosti až poté, co jsem na Protiústavní jednání Orgánů činných v trestním řízení, hlavně soudů, upozornil střelbou poplašnými náboji, v přítomnosti samotného ministra spravedlnosti ČR, Judr. Roberta Pelikána“.

„Slib zůstává zatím pořád slibem a je zřejmé, že Ministerstvo spravedlnosti, ani osobně ministr Judr. Robert Pelikán, nechtějí veřejně přiznat, že Policie, Okresní soud v Chrudimi a poté i Krajský soud v Pardubicích, jednali nejen v rozporu se Zákony České republiky, ale vůbec nerespektovali Listinu základních práv a svobod, která je součásti Ústavy České republiky“.

„Podobně postupuje“ i Advokátní komora České republiky, která „slíbila prošetřit jednání mého obhájce ex-offo“ Judr. Mgr. Vladimíra Severina, jehož „nečinnost u soudů“, byla se dala označit spíše za „spolupráci se žalující stranou, na potrestání klienta, kterého měl obhajovat“.

Ze strany soudů, je mezitím po mně požadována nejen „finanční úhrada soudních výloh“ a úhrada údajné škody, vzniklé odcizením, ale i „úhrada další škody, která vznikla na zámku dveří, při policejním vyšetřování“.

 Odborem občansko správních agend, Úřadu městské části Praha 1, jsem byl „Příkazem uznán vinným z přestupku, který měl spočívat v tom že „jsem střílel na veřejném shromáždění z plynové pistole a mám zaplatit 1000 Kč pokutu“.

V tomto případě, se o žádné „veřejné shromáždění“ nejednalo, protože Výstava se konala pouze pro pozvané a v části Pálfyho zahrady, oddělené od ostatní plochy zahrady, částečně plotem a částečně zdi. Střílel jsem poplašnými náboji a do země, v dostatečné vzdálenosti od přicházejícího ministra Judr. Pelikána, takže jsem nemohl nikoho ohrozit.

Navíc, hned poté, tuto „událost prošetřil příslušník ministerstva vnitra a vyřešil ji domluvou-napomenutím“.  

Vůbec jsem nebyl předem obeznámen s obviněním ze strany Úřadu městské části Praha 1, neměl jsem tím možnost se k němu vyjádřit. Takže, Úřad městské části Praha 1, postupuje v tomto případě „protizákonně“.

Mimo jiné, ministr spravedlnosti Judr. Robert Pelikán, podle svého vyjádření ve sdělovacích prostředcích „považoval tuto střelbu za součást Výstavy a uvedl, že v tom směru, nepodá žádné trestní oznámení“. Kdyby na mém místě seděl někdo jiný a se svolením pořadatelů střílel stejně jako já, bylo by to zřejmé „v pořádku“.

Ministrem spravedlnosti Judr. Pelikánem, jsem byl označen ve sdělovacích prostředcích za „chudáka, který si myslí, že byl nespravedlivě odsouzen“. Ministr Judr. Pelikán, tím zřejmě myslel že „chudáci jsou všichni ti, kteří chtějí dosáhnout v České republice nějaké spravedlnosti“.

Já osobně, se i přes své těžké zdravotní postižení, rozhodně necítím být „chudákem“. Budu se i nadále dožadovat, nejenom veřejně, obnovení soudního řízení a spravedlivého posouzení skutečností, které vedli k mému nespravedlivému odsouzení“. V tomto „mém případu“, by i člověk, který není vystudovaný právník, po přečtení „dokumentů o průběhu vyšetřování a projednávání u soudů“ hned poznal že „nejen vyšetřování ze strany Policie bylo zmanipulované, ale i rozhodování soudů bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod“.

„Byl jsem ve skutečnosti odsouzen za svoji veřejnou kritiku porušování Lidských práv a Protiústavního jednání Orgánů činných v trestním řízení v České republice.

„V České republice, je běžné že, nespokojeni občané, kteří se nedomohli svých oprávněných nároků zákonnou cestou a dávají svou nespokojenost nadále najevo, jsou s pomoci příslušných úřadů i některých sdělovacích prostředků, označováni jako zloději, anebo psychicky vyšinutí a nikdo už se veřejně nezabývá tím, co je vedlo k jejich dalšímu jednání“.

„Svoji nespokojenost s postupem Ministerstva spravedlnosti a dalších zainteresovaných orgánů, dám v nejbližších dnech mimo jiné najevo i veřejnými protesty nejen před Ministerstvem spravedlnosti, ale i následnou hladovkou“.

Tentokrát se od svého záměru nenechám odradit ani mým špatným zdravotním stavem, ani zastrašováním ze strany Policie.

Alojz Janiga.