9. 7. 2014
Otevřený dopis ministrovi vnitra České republiky p. Milanu Chovancovi.
Ministerstvo vnitra ČR
Kancelář
Ministra vnitra
Nad
Štolou 3
170
00 Praha 7
Pane ministře.
Dne
5. 5. 2014, jsem odeslal na e-mail adresu Ministerstva vnitra České republiky (MV-ČR)
elektronické podání-stížnost, na protiprávní jednání příslušníků Policie ČR, ke
kterému došlo dne 4. 5. 2014, v Praze na Malé straně, poblíž sídla
Poslanecké sněmovny ČR, po ukončení mého „Individuálního, tichého, veřejného
protestu – hladovky“, v Praze na Hradčanském náměstí, před Pražským
hradem. Tímto svým „veřejným protestem“ jsem mimo jiné upozorňoval, na
šikanování, porušování Lidských práv a další dlouhodobá závažná pochybení
v tzv. Domově pro seniory v Heřmanově Městci, jehož Zřizovatelem je
Magistrát hlavního města Prahy (MHMP)“.
Svými
„protestními transparenty, jsem tehdy upozorňoval taky, na Hrubé porušování
Lidských práv v ČR“.
Ve
své „stížnosti“, jsem uváděl i „případ agresívního jednání, nebezpečného
vyhrožování a zastrašování“ vůči mé osobě, ze dne 27. 3. 2014, v Praze na
Václavském náměstí, kam jsem se přesunul i se svými protestními transparenty poté,
co jsem strávil několik hodin „v tichém protestu“ před hlavní budovou MHMP na
Mariánském (Mafiánském) náměstí a na Staroměstském náměstí.
„Sebevědomé
a drzé chování agresora“, který mně 27. 3. 2014 „zastrašoval a vyhrožoval“,
jakož i další „skutečnosti naznačovali, že se jedná o příslušníka Policie, nebo
Městské policie“.
Toho
dne, 27. 3. 2014, jsem „veřejně protestoval ze stejných důvodů“, jako 5. 5. 2014.
Dopisem,
ze dne 14. 5. 2014, mi bylo „Kanceláři ministra vnitra“ oznámeno, že „moje
elektronická stížnost byla postoupená řediteli Krajského ředitelství Policie
hlavního města Prahy, jemuž vyřízení stížnosti přísluší“.
E-mailem
ze dne 21. 5. 2014, jsem byl Krajským ředitelstvím Policie hl. města
Prahy-Odborem vnitřní kontroly, vyzván k „doplnění a potvrzení podání“.
Svoji
původní „elektronickou“stížnost, jsem měl mimo jiné doplnit „uznávaným
elektronickým podpisem“, nebo ji podat ústně, případně písemně do 27. 5 2014.
Tuto
stížnost, ve které jsem mimo jiné uvedl, že „chci být informován o průběhu a
výsledku šetření“, jsem dne 23. 5. 2014 poslal písemně-doporučeně, Krajskému
ředitelství Policie v Praze (KRPA), na příslušnou adresu.
Protože
jsem do 1. 7. 2014, neobdržel na svoji písemnou stížnost od Krajského
ředitelství Policie Praha vůbec žádnou odpověď, poslal jsem na e-mail adresu
KRPA „elektronický“ dotaz: „Proč nejsem informován o průběhu a případném
výsledku šetření mé stížnosti, tak jak jsem to uvedl ve svém podání“?
Dne
2. 7. 2014, jsem dostal od KRPA e-mail – sdělení, že „dne 1. 7. 2014, mi bylo
zasláno vyrozumění o vyřízení stížnosti, na adresu mého trvalého bydliště
v Heřmanově Městci“.
V tomto
„vyrozumění“, které podepsal ředitel KRPA plk. Mgr. Bc. Luděk Procházka, se
mimo jiné uvádí: „Na základě prověření kamerového systému bylo zjištěno, že
Vámi popisované jednání příslušníků PČR nebylo zaznamenáno. Jednání příslušníka
dne 4. 5. 2014 u poslanecké sněmovny nebylo zaznamenáno z důvodu absence
kamerových zařízení využívaných zdejším krajským ředitelstvím policie. Záznam
z kamerového systému k jednání údajného příslušníka PČR 27. 3. 2014
nemohl být zajištěn, neboť předmětné záznamy se uchovávají pouze po dobu
jednoho měsíce. Vzhledem k tomu, že dne 4. 5. 2014 měly být Vaše osobní
údaje prověřovány v informačních systémech, byl vznesen dotaz na příslušné
pracoviště Policejního prezídia ČR k zjištění totožnosti příslušníků,
kteří prováděli daný úkon. Sdělením Policejního prezídia bylo konstatování, že
kontrola Vašich údajů nebyla prováděná žádným příslušníkem Policie ČR zdejšího
krajského ředitelství.
Na
základě uvedených skutečností byla část Vašeho podání směřující na jednání a
chování policisty v civilním oděvu dne 4. 5. 2014 postoupena policejnímu
prezidentovi Policejního prezídia k přijetí dalších opatření.
K jednání údajného příslušníka Policie ČR ze dne 27. 3. 2014
v prostoru Václavského náměstí v Praze vám sděluji, že Vaše tvrzení
nelze žádným objektivním způsobem prokázat. Na základě Vámi popisovaného stavu
nelze usuzovat, že původcem takového jednání byl příslušník Policie ČR.
Vzhledem k neprůkaznosti tvrzení byla Vaše stížnost vyhodnocena jako
nedůvodná“.
Tolik
„výsledek šetření KRPA, ve věci mé stížnosti“.
A
teď moje „vyhodnocení postupu a výsledku šetření mé stížnosti, ze strany
Policie“.
Pokud
jde o „agresívní chování, pravděpodobného policejního špicla a provokatéra“ ze
dne 27. 3. 2014 na Václavském náměstí, je možné připustit „tvrzení“ KRPA, že
toto „jednání nelze prokázat z důvodu omezené doby uchovávání záznamů
z kamerových systémů“. KRPA nejdřív „připouští, že 4. 5. 2014
v prostoru u Poslanecké sněmovny k nějakému jednání příslušníka
Policie došlo, následně to však kvůli údajné absenci kamerového systému popírá
a moji stížnost vyhodnocuje jako nedůvodnou“.
„Evidenční
čísla“ uniformovaných Policajtů (jestli nějaké vůbec měli), kteří mně
„kontrolovali“ u Poslanecké sněmovny, jsem si nevšiml, protože jsem celou dobu
myslel hlavně na to, aby mi neujel vlak do Pardubic.
„Nevěřím
však tvrzení KRPA, o absenci kamerových systémů v prostoru kolem
Poslanecké sněmovny ČR“. Tento prostor je doslova „prošpikován policejními
kamerami, které jsou pečlivě udržovány v provozu“. Stejně „pečlivě jsou pod
dohledem policejních kamer, cesty a chodníky vedoucí od Poslanecké sněmovny, Valdštejnská
ulice kolem budovy Senátu až ke stanici Metra-Malostranská, kde mají své sídlo
některé zahraniční Ambasády a kudy mně policejní hlídka „doprovázela“.
Jsem
přesvědčen o tom, že kdyby se tato „pro mě velmi nepříjemná událost“ odehrála
na kterémkoliv jiném místě v Praze, tak by byla „absence kamerového
systému, zrovna v tom místě kde by se podobná „provokace, šikana a
omezování osobní svobody ze strany Policie“ odehrála.
Dne
4. 5. 2014 byla neděle, v ulicích Malé Strany bylo hodně lidí, takže si museli
určitě všimnout „invalidu na invalidním vozíku, kterého odpoledne kolem 16.30
hod., doprovází dva uniformovaní Policajti a pak jej v parčíku stanice
Metra-Malostranská hlídají, aby jim neutekl“. Podobnou „absurdní podívanou“,
mohli lidé zatím shlédnout pouze ve filmu „Dobrý voják Švejk“, natočeného podle
románu Jaroslava Haška.
„Od
té chvíle, co jsem byl u Poslanecké sněmovny obtěžován a zastrašován policejním
špiclem v civilu, který na mně přivolal uniformovanou policejní hlídku, až
po dobu, kdy mně u stanice Metra-Malostranská tato policejní hlídka dovolila
odejít, jsem byl kromě jiného bezdůvodně omezován ve svobodě pohybu“. Policejní
hlídka i „policejní špicl v civilu“ tvrdili, že „je to kvůli tomu, aby
mohla být ověřená moje totožnost“.
KRPA
zase „tvrdí“, že „podle zjištění na příslušném policejním pracovišti, uvedeného
dne žádný příslušník Policie ČR moji totožnost neověřoval“.
„Nejpravděpodobnější
vysvětlení těchto tvrzení ze strany Policie“ je však podle mně to, že „lžou
všichni, kteří se na této šikaně a zastrašování vůči mojí osobě podíleli a
hlavním důvodem této šikany bylo, abych přestal se svými opakovanými veřejnými
protesty proti Arogantnímu, Mafiánskému jednání MHMP vůči mé osobě,
v souvislosti s mou kritikou Poměrů v tzv. Domově pro seniory v Heřmanově
Městci“.
Jednoho
z „uniformovaných“ policajtů, kteří po mně dne 4. 5. 2014, v parčíku u
Poslanecké sněmovny„na pokyn policejního špicla – provokatéra v civilu“,
požadovali průkaz totožnosti, jsem před dvěma dny „náhodou“ viděl na Internetu,
kde jsem si prohlížel některé pořady České televize. Byl to pořad „Reportéři
ČT“, z pondělí 23. 6. 2014 a reportáž se jmenovala „S lidmi pro lidi“. Byl
to začátek reportáže (1 minuta a 10 vteřin), kdy v záběru na vchod do
Poslanecké sněmovny stojí p. Trepera, o jehož problémech tato reportáž hovoří.
Vedle něj stojí dva uniformovaní Policajti, kteří jej „legitimují“. Policajt (ten
aktivnější, hubenější než jeho kolega, s tmavějšími vlasy a s bradkou
a knírkem), který po panu Treperovi požadoval doklady totožnosti a který se ke
konci tohoto záběru dívá do televizní kamery, je jeden ze dvou Policajtů, kteří
mně kontrolovali u Poslanecké sněmovny. Doufám, že tentokrát opět
nevznikne „absence kamerových záběrů“ a reportáž zůstane na Internetu v té
podobě, jakou jsem ji viděl já. Jedná se s největší pravděpodobnosti, o
příslušníka policejního „Útvaru pro ochranu ústavních činitelů“. Je otázkou „jestli
může tento příslušník kontrolovat bezdůvodně, každého kdo projde kolem
prostoru, který hlídá“?
Poznal
bych i „policejní špicly – provokatéry“, ze dne 27. 3. 2014 a 4. 5. 2014, kteří
mně „svým agresívním chováním obtěžovali, omezovali a zastrašovali“.
Tato
má „individuální tichá a klidná protestní akce“, o které se ve své stížnosti
zmiňuji, byla mnou „předem ohlášená“ Živnostenskému odboru MHMP přesto, že to
nebylo potřeba ohlásit.
Byla
ohlášená jako „Veřejná individuální protestní hladovka, kterou chci upozornit
nejen na Hrubé porušování Lidských práv, na kterém se podílí MHMP, ale i na
Hrubé porušování Lidských práv a Bezpráví, které panuje v ČR za posledních
dvacet let. Hladovku jsem zahájil 1. 5. 2014, před sídlem MHMP na Mariánském
(Mafiánském) náměstí. Pokračoval jsem na Staroměstském náměstí, v sobotu a
neděli jsem byl na Hradčanském náměstí před Pražským Hradem, kde jsem chtěl
následující dny v Hladovce pokračovat co nejdéle, kolik mi to můj
zdravotní stav dovolí.
Hladovku
jsem se rozhodl 5. 5. 2014 „předčasně ukončit kvůli náhlým, vážným zdravotním
problémům“ (potíže se srdcem, jak se později prokázalo). Na tyto mé „náhle
srdeční potíže“, mělo kromě jiného velký vliv i „svévolné a protiprávní jednání
Policie“, dne 4. 5. 2014, u Poslanecké sněmovny.
„Policie“,
jako „represívní složka a nástroj k potlačování občanské nespokojenosti,
sloužila vždy v první řadě Vládnoucímu Režimu, ať byl ten režim jakkoliv
nedemokratický, zločinecký a zkorumpovaný“. A je úplně jedno, jak se tato „represívní
složka“ ve své době jmenovala. Jsou tady „příklady z nedávné doby“, jako
např: „Gestapo“, později to bylo „SNB“ nebo „STB“.
Policie
ČR v tom není žádnou výjimkou. Měl jsem možnost mimo jiné „na vlastní oči“
se přesvědčit o „bezohledném a bezuzdném řadění Policie“ vůči některým
protestujícím, při „občanských veřejných demonstracích, proti zkorumpovaným a
neschopným politikům, kteří se v ČR po roce 1989 střídají u moci“.
Nápis
„Pomáhat a chránit“, který má Policie ČR na svých služebních autech, se „vztahuje“
zřejmě jenom na“podezřele zbohatlé zločince všeho druhu, kteří jsou nějakým
způsobem propojeni s politikou v ČR“.
Protože
„rozhodně nejsem spokojen nejen s výsledkem šetření KRPA ohledně mé
stížnosti, budou mé individuální protestní akce pokračovat, tentokrát i před
sídlem Ministerstva vnitra v Praze“. „Z toho důvodu a určitě i kvůli
tomuto Otevřenému dopisu, očekávám ze strany Policie vůči mně, jenom to
nejhorší“. Vzhledem k mému těžkému tělesnému postižení a nedávnému
náhlému, vážnému zhoršení mého zdravotního stavu, to Policii ČR se mnou moc
práce nedá“.
Obsah
tohoto „Otevřeného dopisu ministru vnitra ČR“ p. Milanu Chovancovi, může
kdokoli a jakýmkoli způsobem šířit dál, přeposílat a zveřejnit jej.
Alojz Janiga
Masarykovo náměstí 37
538
O3 Heřmanův Městec
Na
vědomí: Policejní prezidium ČR, Prezident ČR, Úřad vlády ČR, Poslanecká
sněmovna ČR, Senát ČR, Sdělovací prostředky, Veřejnost.
Více
na /aginaj.sweb.cz/ nebo /rozhodny.blogspot.com/
Žádné komentáře:
Okomentovat