17.
4. 2014
Otevřený dopis generálnímu tajemníkovi OSN, p. Pan
Ki-munovi.
Vážený pane generální
tajemníku.
Reaguji na Vaši návštěvu České Republiky ve dnech, 3.
4. – 4. 4. 2014.
Během této Vaši návštěvy, jste vyjádřil uspokojení nad
dodržováním Lidských práv v České Republice (ČR) a současně dáváte ČR, za
vzor ostatním státům, kde se Lidská práva nedodržují.
Jako občan ČR, s Vaším „uspokojivým, pochvalným
vyjádřením“ o stavu Lidských práv v ČR rozhodně nesouhlasím a nabízí se
jenom dvě možnosti, jak zdůvodnit toto Vaše „pochvalné vyjádření“.
Buď máte „špatné informace“, o skutečném stavu
Lidských práv v ČR, anebo „vědomě lžete“, protože to vyhovuje nejenom Vám
a „vládnoucí vrstvě“ v ČR, ale i „Těm“, kterým se tato „vládnoucí vrstva“
v ČR, snaží „zalíbit“ a málem se jim „klaní, jak posvátné krávě“. Před
rokem 1989 se tehdejší „mocní“, v Československé republice, klaněli směrem
na Východ a po roce 1989, se „pohrobci a učedníci“, těchto bývalých „mocných“
zase „klaní směrem na Západ“. Pokaždé je to však „ke škodě obyčejných lidí“,
v této zemi.
Je mi 59 let, jsem 9 let zdravotně tělesně postižen.
Budu porovnávat dobu, kterou jsem prožil od dětství, ještě jako občan
Československé socialistické republiky (ČSSR), s tím, co přišlo po roce
1989 a následně s tou tzv. „Demokracii“ kterou prožívám, jako občan České
Republiky (ČR), po roce 1993.
V době před rokem 1989, nemohl každý občan ČSSR,
volně cestovat kam chtěl. Občan ČSSR nemohl „bez následků“, veřejně protestovat
a kritizovat, tehdejší „poměry ve společnosti“. Někteří mladí lidé se nedostali
na střední nebo vysoké školy proto, že jejich rodiče nebyli „politicky
angažovaní“. Ne všechny potraviny, hlavně některé druhy ovoce, si mohl občan
ČSSR koupit, po celý rok.
Toto jsou nejčastější „nedostatky“, které byli
v ČR před rokem 1989 a které „nespokojeným“ občanům ČR, připomínají
představitelé a přívrženci tzv. „Demokratických stran“, které vznikli po roce
1989. Tyto tzv. „Demokratické strany“, jsou „zodpovědné“ za všechno „bezpráví,
porušování Lidských práv a rozkrádání státního majetku a Evropských dotací“, ke
kterému dochází v ČR, do dnešní doby.
Před rokem 1989, sehnal každý absolvent vysoké nebo
střední školy zaměstnání. Teď nemám na mysli tzv. „umělou zaměstnanost“, která
byla hlavně v administrativě.
Ti, kteří „poctivě“ pracovali, měli „jistotu“, že je
nikdo „nevyhodí“ z práce, když jim bude 40 let, kvůli tomu, že jsou pro
zaměstnavatele už „staří“, jak se to dnes často v ČR děje.
„Systém zdravotní péče“ v ČSSR, byl před rokem 1989
„srovnatelný“, s podobnými „zdravotními systémy“, v tzv. „západních
vyspělých státech“. Nemocný občan této země, měl tehdy „jistotu“, že se mu
dostane odborné zdravotní péče, že s ním nebudou jednat v nemocnici
„hůř než se zvířetem“, anebo že „nebude muset umírat bez pomoci na ulici, jenom
proto, že je nemajetný a bezdomovec“, jak se to děje v ČR.
Tělesně postižení lidi, psychicky a duševně zdraví,
kteří by si byli schopni zajistit „zdravotní péči“ sami, jsou v ČR zavírání
do tzv. „Domovů pro seniory“, společně s agresívními, mentálně nebo
psychicky nemocnými, alkoholiky, kde jsou pak „vystaveni fyzickým útokům“,
těchto „psychicky nemocných a často i opilých“ klientů. Klient „Domova“, který
si na takové napadení „oprávněně“ stěžuje, je „vystaven psychickému teroru“, ze
strany zaměstnanců a vedení „Domova pro seniory“. V takovém „Domově“, jsou
tito „nemocní a zdravotně postiženi“ klienti „okrádání“ zaměstnanci těchto
„Domovů“. Úřad, který „Domov pro seniory“ zřídil a měl by dohlížet na to, aby
bylo vše „v pořádku“, svoji funkci vůbec neplní a zaměstnanci tohoto „Úřadu“,
se sami „podílejí na psychickém teroru, proti nespokojenému klientovi „Domova“.
Jeden z takových „úřadů“, který se „přímo podílí“
na „Psychickém teroru“, v „Domově pro seniory“ a svým jednáním „podporuje
okrádání starých, nemocných a zdravotně postižených, se jmenuje „Magistrát
hlavního města Prahy“ (MHMP).
Vy jste při své návštěvě v ČR, od
představitele-primátora, tohoto „Zločineckého Úřadu“ (MHMP), převzal
„symbolický Zlatý klíč“. Tento „Zlatý klíč“, Vám rozhodně „žádné štěstí
nepřinese“. To už pak můžete přebírat „Zlaté klíče a Medaile“, třeba od „prezidenta
Severní Koreji“, bylo by to stejné.
Před rokem 1989, měli zdravotně postižení práci a
nemuseli nikde „žebrat“ jako v dnešní době, kvůli tomu, aby měli na
zdravotní pomůcky, nebo na „Lázně“, které potřebuji. Práce, kterou tito
zdravotně postiženi dělali, měla smysl, a výrobky, které vyráběli, byli
užitečné.
V dnešní „demokratické“ ČR, nesežene práci ani
„zdravý mladý člověk“, natož „zdravotně postižený“.
„Koupit“ si dnes může v ČR, každý „co chce“, i „cestovat
může, kam chce“. Musí na to mít však peníze. A to si při „dlouhodobé vysoké
nezaměstnanosti“ v ČR, může málokdo dovolit.
„Svoboda projevu“, je v ČR zaručena „Ústavou“.
Každý, si může „veřejně protestovat“ bezmála „kdekoliv a proti komukoliv“.
„Žádné spravedlnosti“ se stejně „nedovolá“, protože „vládnoucí strany“, tyto
kolikrát „několika tisícové demonstrace, neberou na vědomí“. Navíc, tzv. „Veřejnoprávně
sdělovací prostředky“ v ČR, o těchto „demonstracích“, většinou vůbec
neinformují. Anebo jenom „okrajově a zkresleně“.
A dnes může takový „demonstrant, skončit v
„Psychiatrickém ústavu“, nebo ve „vězení“ stejně tak, jako před rokem 1989.
V České Republice se „na ulici“, mezi bezdomovci,
ocitají už i „malé děti“.
Mladé matky v ČR, odkládají hned po porodu svoje děti
do nemocnic, protože nemají peníze na to, aby tyto svoje děti uživili.
Stovky lidí v ČR, spáchalo „sebevraždu“, protože
se dostali do situace, kdy už neměli „peníze a psychické síly“ na to, aby mohli
vést „normální život“. Do této „situace“, se dostali proto, že v ČR platí „Zákony“,
které „umožňuji okrádat obyčejné, poctivé lidi a chrání zloděje“.
O těchto „skutečnostech“ se v ČR, v tzv. „Veřejně
právních“ sdělovacích prostředcích taky nemluví a nepíše.
Všichni ti tzv. „Ochránci Lidských práv“, které si doma
„vydržuje-financuje“ od roku 1989 „vládnoucí moc“ v ČR, „poukazují na
porušování Lidských práv všude ve světě, ale o každodenním porušování Lidských
práv většiny obyvatel ČR, skoro vůbec nemluví“.
Tito „Ochránci“ občas vydají „Prohlášení o
diskriminaci“ určité „etnické minority“ v ČR, jejichž „značná část, se již
několik desetiletí není schopna začlenit“ mezi ostatní obyvatele ČR.
Ve skutečnosti je však „diskriminovaná většina
obyvatel“ ČR.
A na této „diskriminaci“, se podílíte i Vy a Vaše
Organizace OSN, protože „chválíte Režim, který není kromě jiného, dlouhodobě
schopen pro své občany v ČR, zajistit pořádně ani ty nejzákladnější Lidská
práva“.
Alojz Janiga
Masarykovo náměstí 37
538 03 Heřmanův Městec
Více na /aginaj.sweb.cz/ nebo
/rozhodny.blogspot.com/
Žádné komentáře:
Okomentovat