pondělí 27. května 2013

Další případy šikany a okrádání seniorů a zdravotně postižených.

Petice: v domově důchodců vládne šikana

19. června 2004 0:01

Domov důchodců v Semilech stojí na pokraji skandálu. Místní radnice prověřuje petici pobouřených lidí, kteří tvrdí, že obyvatelé domova trpí šikanou ze strany personálu. Ředitelka ústavu Alena Vojtěchová všechna obvinění odmítá.

Násilné stěhování starých lidí, kteří tak přicházejí o majetek, arogantní jednání vedení a dlouhodobá šikana. Tak podle obyvatel Semil na Liberecku vypadá situace v místním domově důchodců a penzionu.

"Chybí tu ze strany vedení vlídnost, ohleduplnost a úcta ke stáří. Výsledkem je tísnivé prostředí plné stresu a strachu," shodlo se šestnáct místních lidí včetně místostarosty Vladimíra Šimka a sepsali na radnici o celé věci petici.

S jejich názorem souhlasí i sami obyvatelé panelákového domova důchodců, v jehož horních patrech je i tzv. penzion, kde staří lidé žijí samostatně. "Co člověk musí vytrpět, to nepřeji ani nejhoršímu nepříteli. Paní ředitelka se na nikoho neohlíží. Staré lidi klidně straší. Říká jim, aby se odstěhovali k mladým, aby je omývali oni, když se jim nelíbí v jejím zařízení. Nemáme se kam odvolat," řekla obyvatelka zařízení, vozíčkářka Irena Pielová.

"Na každém poschodí je donašeč, a tak se lidé bojí postěžovat si ostatním," dodali další. Někteří lidé prý museli ležet na pokoji s umírajícími klienty. "Babička se dostala na pokoj, kde vedle ní umírala paní deset dní. Zamkli je tam. Potom jí dali na pokoj další ženu, která také umírala. Mohli dát mezi ně alespoň plentu," uvedla příbuzná bývalé obyvatelky zařízení.

Vedení domova důchodců také údajně stěhuje obyvatele penzionu do nižších pater, čímž přicházejí o část své svobody (moci jít kdykoli ven, vařit si apod.). Dvě obyvatelky penzionu, Marie Váchová a Ludmila Pokorná tvrdí, že byly svědkem násilného vystěhování sousedky z penzionu do domova.

"Přinesly jsme jí nákup, když ji začali zaměstnanci stěhovat. Jenže ona nechtěla a ani o ničem nevěděla, proč by si nás jinak posílala pro nákup. Mohli jí to alespoň dát vědět předem," říká Váchová.

Zaměstnanci prý probírali ženiny osobní věci a rozhodovali o tom, co bude potřebovat a co ne. "Tahle naše sousedka nemá příbuzné, kteří by se jí zastali. Byla z toho celá zničená," upozornila důchodkyně.

Stěhování staré lidi, fixované na své věci a známé prostředí, přitom psychicky zatěžuje. "Bojí se však ozvat, protože jim ředitelka hrozí, že můžou klidně odejít. Jsou to chudáci," dodala bývalá sestra zařízení Vladimíra Balatková.

Sestry a pečovatelky zase upozorňují na to, že neměly dostatek žínek na mytí důchodců. "Chyběly, a tak jsme museli rozstříhat třeba staré ručníky, různé hadříky, kalhotky," shodly se.

Proč však na celou záležitost musela upozornit až petice? "Důchodci se bojí. Nic nechtějí na veřejnosti říkat, a tak se jich zastáváme. Nikomu z nás o nic jiného nejde," řekl Josef Karmášek, jeden z těch, kteří na věc radnici upozornili.

Ředitelka ústavu Alena Vojtěchová vše odmítá. "Stížnosti jsou v podstatě stížnostmi na objednávku jistých lidí, kteří mají důvod naše zařízení špinit. Stížnosti měly být řešeny jinak. Jsou to pomluvy a lži," brání se.

S tím však nesouhlasí vedení semilské radnice. Na základě ohlasů upozornili radní před několika dny ředitelku, aby přehodnotila své jednání s lidmi. Navíc do penzionu a domova důchodců přijde kontrola města. Audit tu provede také krajský úřad.

"Podle mne je to optimální řešení. Nejednáme zbrkle. Informace je nutné prověřit. Jestliže však najdeme chyby, tak ředitelku odvoláme z funkce," uvedl starosta Semil František Mojžíš.

Autoři:MF DNES, Kateřina Frouzová

Kam dál?

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/petice-v-domove-duchodcu-vladne-sikana-dhp-/domaci.aspx?c=A040618_213000_domaci_pol

Domov důchodců v Roudnici: Problém,  či politika?

Stížnosti na příspěvkovou organizaci zaznívají z řad rodin klientů, ale také z řad zaměstnanců.

Starosta Roudnice nad Labem Vladimír Urban již přijal několik oficiálních stížností na vedení domova, které má podle vyjádření stěžovatelů vůči některým zaměstnancům uplatňovat psychický teror. Ti potom končí na psychiatrii. Podle vedení domova i některých členů vedení města je však celý problém vykonstruovaný uměle. Žádné důvody ke stížnostem prý nejsou. Za celou kauzou mají stát politické intriky některých zastupitelů. Kde je pravda?

„Vše se mi zdá podivné. Stížnosti z řad zaměstnanců i rodin klientů se týkají věcí, které jsou již více než rok staré, některé se udály dokonce za předchozího ředitele. Navíc domov důchodců je jeden z mála v republice, kam obce nemusí dávat peníze," sdělil starosta Urban.

„Jsem absolutně přesvědčen, že to má politický podtext. To nebylo vyvoláno ze strany zaměstnanců, ani spontánně ze strany klientů. Bylo to vyvoláno některými zastupiteli a je za tím jednoznačně zájem situaci zde rozvrtat," spekuloval zastupitel města Libor Svět. Podle jeho slov ze strany problematických zastupitelů nezazněl žádný návrh, jak situaci řešit a co vlastně řešit.

Vedení domova se také shoduje na tom, že veškeré kontroly, které měly domov navštívit kvůli nepravdivým udáním a výrokům zastupitelů, dopadly ve prospěch organizace. Jednu kontrolu měl na domov poslat zastupitel Michal Cihla. Ten však toto tvrzení zásadně odmítá.

„Já jsem na ně žádné kontroly neposílal. Je však jasné, že jsem pro ně teď nepřítel číslo jedna, protože se o situaci v domově zajímám. To, že bych měl ve věci politické zájmy, odmítám," kontroval zastupitel Michal Cihla. Ten dodal, že o domov důchodců se rozhodl zajímat z toho důvodu, že jej zastupitel Vladimír Vlk upozornil na stížnosti zaměstnanců na mobbing, tedy druh rafinované šikany na pracovišti. „Mělo se jednat o zastrašování zaměstnanců, změny smluv z doby neurčité na dobu určitou a podobně. Z tohoto důvodu jsme se o celou situaci začali zajímat," dodal Cihla.

Občané, kteří se obrátili na oba zastupitele, se svým problémem oslovili také Deník. Ten má výpovědi i jména čtyř bývalých zaměstnanců a současné pracovnice domova důchodců k dispozici.

Také zastupitel Vladimír Vlk odmítá své politické zájmy a poukazuje na opakované výzvy občanů k nápravě bezútěšné situace zaměstnanců i klientů v domově. Věc pokročila do té míry, že zastupitelé Cihla i Vlk zvažují podání návrhu na odvolání ředitele Kaplana z jeho funkce.

„Není to žádný politický populismus. Vše je na popud lidí. Politickou objednávku a čachry odmítám. Politické čachry shledávám spíše v tom, že se do funkce ředitele dostal pan Eduard Kaplan, kamarád radního Světa. Já chci, aby šikana, která v domově důchodců je, prostě zmizela. Proto na nejbližším zasedání zastupitelstva budu navrhovat odvolání ředitele z funkce," uvedl zastupitel Vlk.

Vedení domova si však stojí za svým. „Žádná šikana se zde v žádném případě neděje. Je to hrubé obvinění. Po našich pracovnících vždy požadujeme pouze to, aby plnili povinnosti, které jim jejich zaměstnání ukládá. Pokud někoho napomeneme, nebo mu dáme vytýkací dopis, je to vždy z oprávněného důvodu," bránil se ředitel domova důchodců Kaplan. Za ním stál i zbytek vedení domova, který se debaty se zástupci redakce účastnil a ředitele podpořil.

Autor: Anna Hrochová Mgr.

Policie prověřuje, jestli domov krmí seniory jen chlebem s hořčicí

26. dubna 2013 15:00

Policie se zabývá poměry v domově pro seniory, lidi z ulice a psychicky nemocné pacienty v areálu bývalého utečeneckého tábora v Červeném Újezdu na Teplicku. Dvacet kriminalistů na místě prověřovalo informace, že vedení domova klienty týrá hladem a neposkytuje jim základní hygienu.

Zvětšit fotografii

Kriminalisté areál Domova na kopci v Červeném Újezdu na Teplicku prohlédli ve čtvrtek. | foto: Karel Pešek, MAFRA

Kriminalisté vjeli do areálu ve čtvrtek ráno. Hlavní stanoviště si zřídili na parkovišti vpravo od brány a až do pozdního odpoledne procházeli a kontrolovali celý rozlehlý pozemek s několika domy. Reportérům MF DNES však odmítali sdělit, co vyšetřují.

"Tepličtí kriminalisté prověřují oznámení, které se týká areálu v Červeném Újezdu. Vzhledem k probíhajícím procesním úkonům zatím nebudeme sdělovat žádné další informace," nebyl konkrétní ani mluvčí teplické policie Daniel Vítek.

Sdílnější byl šéf areálu Pavel Fousek. "Bývalý zaměstnanec na nás podal trestní oznámení, že tam ukrýváme nějaké věci, že poskytujeme špatnou péči a takové věci. Policisté to zkontrolovali, nafotili," řekl o čtvrteční policejní razii.

Podle informací MF DNES se policisté zajímali o to, zda domov dává klientům dost najíst a nenechává některé z nich ležet celý den v použitých plenách.

"To je totální nesmysl. To by bylo zanedbání doktora. Policistům jsme pleny ukázali. Máme jich nadbytek, že bych je mohl rozdávat. Já tady tolik lidí, kteří je potřebují, ani nemám," reaguje na to Fousek.

Chleba s hořčicí? Leda po párcích, říká zaměstnanec

Deník Blesk citoval bývalou pečovatelku, která tvrdí, že klienti domova dostanou ke svačině třeba jen suchý rohlík a k večeři chleba s hořčicí. "Mají hlad, perou se o cigarety," uvedla pečovatelka.

Personál domova to odmítá. "Mohli si namazat chleba hořčicí, když dojedli párky a hořčice zbyla. Ale jídlo normálně dostávají," tvrdil redaktorům MF DNES zaměstnanec areálu.

"Co bylo dnes k obědu?" otočil se k jednomu z klientů.

"Čevabčiči," vysoukal ze sebe asi padesátiletý muž.

Že se klienti občas perou o cigarety, však Fousek přiznává.

"To je ale normální, když je někdo silný kuřák a nemá peníze. My tady máme lidi z ulice, kteří když dostali čtyři pět tisíc korun od sociálky, hned ten den to utratili a zbytek měsíce žili na ulici a město se o ně muselo postarat," říká Fousek.

Domov už dříve dostal pokutu čtvrt milionu

V Domově na kopci, jak se zařízení oficiálně jmenuje, žije asi 90 lidí.

"Většinou jsou to sociální případy. Starých je tady zhruba do dvaceti, zbytek jsou mladí lidé z ulice, z ubytoven, odkud je vyhodili, když neplatili. Každý týden tady máme kontrolu ze sociálky, kdyby tady byly problémy, už by se na ně dávno přišlo," přibližuje Fousek.

Problémy s úřady už ovšem Domov na kopci kvůli svému provozu má.

"V loňském roce jsme obdrželi asi pět stížností na poskytování sociálních služeb bez registrace a stížností na hygienické podmínky. Všechny jsme poslali do Prahy, kde má provozovatel sídlo," uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.

Pražský magistrát pak vedl s provozovatelem správní řízení a udělil mu pokutu 250 tisíc korun. Sankce dosud není pravomocná, protože provozovatel se proti ní odvolal.

Domov dotujeme z nájmu firem, tvrdí šéf areálu

Majitelka domova Lucie Zocherová působila ve sdružení Naděje 2000 a Sowulo, kterým úřady odebraly registraci pro poskytování sociálních služeb (o kauze chomutovského stacionáře zde). Registraci stále nemá ani Domov na kopci.

"My jsme o ni ani nežádali, protože sociální služby neposkytujeme. My jsme ubytovna," argumentuje Fousek.

Na domov podle něj útočí lidé, kteří si myslí, že majitelé na klientech neskutečně vydělávají. "To jsou přitom tak nízké příjmy, že kdybych v areálu neměl další nájemce, třeba truhlárnu a štěpkovačku, tak bych prodělal," tvrdí Fousek.

Kriminalisté v domově vyšetřují ještě jednu událost. Jeden z klientů letos 20. března upadl na schodech, těžce se zranil na hlavě a v nemocnici později zemřel.

"Případ ještě nebyl uzavřen, pitva ale vyloučila cizí zavinění," naznačil policejní mluvčí Vítek, že policie vyšetřování zřejmě odloží.

Kdy budou známé výsledky čtvrteční kontroly, nechtěl Vítek ani odhadovat.

Senioři vypadali jako kostry, řekli u soudu svědci o dění ve stacionáři

7. prosince 2011 16:53

Senioři vypadali jako kostry, oblečení nosili jiní lidé, než komu bylo určeno. Tak před soudem popisovali svědci otřesné podmínky v chomutovském stacionáři Naděje 2000. Ze zanedbání péče je obžalovaná bývalá vedoucí a hlavní sestra zařízení.

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Podle obžaloby zřizovatelka takzvaného Domova se zvláštním režimem Jaroslava Lochařová a hlavní sestra Šárka Hatašová týraly seniory tím, že jim nedávaly dostatečné množství jídla, nezajistily dodržování hygieny a nezajistily jim dostatečnou péči. Za týrání svěřené osoby jim hrozí až osm let vězení.

"Maminka po nás chtěla, abychom jí jídlo nechávali v posteli, jinak ho prý už nedostane. Když jsme přijeli na návštěvu a cokoliv vyndali, okamžitě to zhltala. Její sousedka, paní Klárka, se ptala, jestli nám něco nezbylo. Jídlo jsme začali vozit i pro ni. Lidé tam měli hlad. Když byla před smrtí v nemocnici, dostala se tam kvůli podvýživě a dehydrataci," líčila se slzami v očích jedna ze svědkyň.

Její matka trpěla Alzheimerovou chorobou, ve stacionáři žila od listopadu 2007 do března 2008. Za tu dobu zhubla asi deset kilo. Prý vypadala jako kostra.

"Vozili jsme jí tam i oblečení a ložní prádlo. Když jsme se ptali, kam se podělo, řekli nám, že si to prý asi někdo vzal," dodala.

Na nedostatek stravy si stěžovaly i další svědkyně. Jídlo, ale třeba i dovezená káva, se prý stále ztrácelo. Oblečení, které přivezli, nosili jiní lidé, než komu bylo určeno. "Maminka si stěžovala, že ji zřízenec uhodil. Uráželi ji i slovně," rozhořčila se před soudem jiná žena.

Další soud proběhne v únoru

Její matka měla Parkinsonovu chorobu. Když přišla do stacionáře, ještě chodila a byla schopná si dojít i na toaletu. Postupně se z ní ale stal "ležák" a musela používat plenky. Ty se ale měnily ne příliš často.

Jednou prý našli její postel pokálenou. Problém podle svědkyně byl i s běžnou péčí, například s podáváním léků - jednou prý našla matku s pusou plnou vody a bílého prášku.

Bývalá hlavní sestra tvrdila, že se to dělo v době, kdy ještě nebyla ve funkci a v zařízení pracovala jen několik měsíců. Na dotaz novinářů, zda se cítí vinna, ale ani jedna z obžalovaných neodpověděla. Již dříve ale před soudem prohlásily, že se ničím neprovinily.

Soudní líčení bude pokračovat v únoru. Stacionář loni neprošel kontrolou a skončil. Bývalá hlavní sestra provozuje své zařízení pro přestárlé, část zaměstnanců má obdobné zařízení v Meziboří na Litvínovsku.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/seniori-vypadali-jako-kostry-rekli-u-soudu-svedci-o-deni-ve-stacionari-1zo-/krimi.aspx?c=A111207_161555_usti-zpravy_oks

Málo jídla, špatná hygiena. Policie prošetřuje penzion pro důchodce

18. června 2010 11:02

Kvůli nedostatečné péči o přestárlé a handicapované obvinila policie bývalou vedoucí chomutovského stacionáře Naděje 2000 a také bývalou hlavní sestru. Na otřesné podmínky, v nichž klienti žijí, upozornila policii příbuzná jednoho z nich. Policisté se prý s takovým zanedbáním péče ještě nesetkali.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"Je to hodně výjimečný případ. Ubytování klientů, jejich stravování i další péče byly velmi zanedbané,“ uvedl Jaroslav Peleška z chomutovské kriminálky.

"Obvinili jsme dvě ženy z týrání svěřené osoby. Dopustily se ho tím, že nezajistily podmínky úctyhodného žití pro klienty zařízení. Docházelo tam k opakovanému porušování hygienických standardů, nezajištění řádné lékařské péče v případě potřeby, klienti dostávali nedostatečné množství stravy nebo byla nekvalitní, zanedbával se pitný režim. U sedmi osob to vedlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu,“ upozornil kriminalista.

Zaměstnankyně: Omezovali jsme jídlo a počet plen

Jeden z klientů zařízení byl dokonce zraněn. Podle Pelešky je jednou z vyšetřovacích verzí, že mu to mohl způsobit někdo z ošetřovatelů.

"Šéfka nás nutila omezovat lidem jídlo. Nesměli jsme dát víc než tři pleny na den. Ráno, navečer a jednu na celou noc. Není divu, že to tam zapáchalo,“ řekla jedna z bývalých zaměstnankyň zařízení Blesku, který o případu informoval jako první.

Obviněná bývalá šéfka stacionáře se k událostem nechce vyjadřovat. "Je to spiknutí proti mně,“ tvrdí. Za týrání svěřené osoby jí i bývalé hlavní sestře hrozí až osm let za mřížemi.

V zařízení, které se má starat o nemohoucí důchodce a pomáhat jim přes zdravotní obtíže důstojně žít, proběhla kontrola krajského úřadu. Nyní se vyhodnocuje a může vyústit až v odebrání registrace na sociální služby. Tím by Naděje 2000 přišla o možnost získávat dotace na fungování, což by mohlo vést k jejímu uzavření.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/malo-jidla-spatna-hygiena-policie-prosetruje-penzion-pro-duchodce-101-/krimi.aspx?c=A100618_1404361_krimi_zep

tn.cz / Zprávy / Domácí

aktualizováno 13:46 30.11.2011

Hyeny! Zaměstnanci domova okrádali důchodce o jídlo

Seniory v Domově důchodců v Dobré Vodě u Českých Budějovic okrádala o jídlo čtveřice zaměstnanců! Na vše se přišlo po upozornění a následné kontrole zaměstnanců, řekla ve středu agentuře Media fax ředitelka domova Jana Zadražilová.

Signály o možném okrádání seniorů o jídlo měla ředitelka domova už delší dobu. Upozornil na to jak anonym, tak jeden ze seniorů s tím, že lidé dostávají menší porce jídel. Ředitelka se poté rozhodla provést kontrolu zaměstnanců odcházejících po dvanáctihodinové směně.

U čtyř zaměstnanců se našlo v taškách jídlo, saláty, šunka, mléko a pečivo," řekla ředitelka Zadražilová. Není ale vyloučené, že kradlo více lidí a zaměstnanci se stihli vzájemně varovat mobilními telefony. Vyhozené balíčky s jídlem se měly najít v dalších dnech v okolí domova důchodců.

Se všemi čtyřmi zaměstnanci jsme rozvázali pracovní poměr pro hrubé porušení pracovní kázně. Pokoušeli se mě sice zastrašit, zablokovali mi dokonce auto a hrozili likvidací ve snaze dosáhnout ukončení pracovního poměru dohodou, ale neúspěšně," vysvětlila ředitelka.

Okrádání důchodců o jídlo považuje ředitelka za hyenismus nejhrubšího zrna. "Případ jsme policii neoznamovali, škody zjištěné kontrolou nebyly tak vysoké, aby se viníci mohli stíhat pro trestný čin krádeže. Z hlediska morálního je ale okrádání lidí, které máme na starosti, naprosto nepřípustné a něco takového tu nebudeme v žádném případě tolerovat," dodala ředitelka s tím, že v důsledných kontrolách budou v domově nadále pokračovat.

tn.cz / Zprávy / Zahraničí

aktualizováno 10:30 15.10.2010

146 mrtvých důchodců! Vyšetřování se rozbíhá

V domově důchodců v Hronovcích zemřelo během sedmi let 146 seniorů. Jejich záhadná úmrtí nyní vyšetřuje policie.

V Hronovcích během sedmi let zemřelo 146 seniorů. Je to případ, který v dějinách země nemá obdoby, píše Nový Čas.

Policie loni v domově důchodců v Hronovcích vyšetřovala podezření na týrání pacientů. Případ odložila. Teď se znovu zařízením pro seniory začala zabývat.

„Prověřujeme období od prosince 2003 do července 2010. Zkoumáme úmrtí zatím neuzavřeného počtu lidí. Vyšetřujeme, zda nemá souvislost s lékařskou péčí," řekla mluvčí policie Renáta Čuháková.

Na případu začalo současně pracovat několik týmů. Jeden z týmů zkoumá zdravotní dokumentaci mrtvých - má objasnit, proč se jejich zdravotní stav prudce zhoršil. Jeho závěr rozhodne, zda bude nutné exhumovat těla.

Na častá úmrtí v zařízení pro seniory upozornil jeden z lékařů, který působil v Hronovcích.

Domov důchodců Dobrá Voda - smrt vysvobozuje

Miroslav Cyroň( více o autorovi > )

29.12.2009

Žel musím oznámit, že nová ředitelka Domova důchodců Dobrá Voda Jana Zadražilová nás 04. 01. 2010 odstřihne od internetu. Nebudu se tedy už moci věnovat tomuto webu, dělat RPM balíčky, komunikovat s Vámi. Budu holt celé dny koukat do zdi a pomalu umírat. A hlavně neremcat, jinak mě nechá Zadražilová nadopovat práškama. A než zemřu, nechat se ponižovat, okrádat a platit přemrštěné částky - tohle je nejdražší státní zařízení a nyní i jedno z nejhorších. Díky ředitelce Janě Zadražilové a staniční sestře Vlastě Maxové zde prožíváme peklo.

Před necelým rokem Krajský úřad odvolal bývalého ředitele Josefa Hese, mimo jiné i pro údajné špatné zacházení s klienty. Pan Hes má sice mušky jako každý, ale jsem si jist, že v jádru to je dobrý člověk. To ovšem nemohu říci o Maxové a Zadražilové. Pečovatelky jsou výborné, ovšem přepracované a uhoněné, takže jim občas trošku ujedou nervy. Já to beru, tím spíše, že i já sám na ně někdy vyjedu, ačkoliv za nic nemohou (tímto se veřejně kaji). Výjimku tvoří jedna, která o sobě tvrdí, že je křesťanka, přitom porušuje snad komplet Nový zákon.

Ocituji zde úryvek ze svého nedávného dopisu na jistý úřad: "Provozuji web www.cyron.cz, zabývající se především Mandriva Linuxem (…). Tímto doslova žiji, je to můj jediný koníček, pokud by mi byl znemožněn, doslova by pro mě život ztratil smysl. K tomuto je bezpodmínečně nutno mít rychlé připojení k internetu. Když jsme cca před pěti lety hledali ústav, bylo podmínkou právě připojení k síti. Tehdy jsem dopisoval svou knihu www.grada.cz/katalog/kniha/css-kaskadove-styly_3903. Brzy po přistěhování byl. Net zaveden a po celou dobu jsme jej využívali. Ovšem v letošním roce byl bývalý ředitel Josef Hes za zvláštních okolností vyhozen a nová ředitelka Jana Zadražilová oznámila, že budeme odpojeni. Jsem v hrozném stresu. Sehnali jsme si firmu pro připojení přes Wi-Fi, ale vzhledem ke slabému signálu je nutno umístit přijímací zařízení na střechu. To ředitelka odmítla, ačkoliv kabel mezi půdou a naším pokojem existuje. [Prostě řekla NE, už někdy přede 2 měsíci. Odmítla i mou finanční nabídku na 100% úhradu nákladů na údržbu stávajícího připojení.] (…) Internet aktivně používá i manželka – komunikace, vyhledávání, objednání se k lékaři a asi nejvíc k on-line luštění Sudoku, na serverech typu www.akvarko.cz s oblibou soutěží se zdravými lidmi, kteří netuší nic o jejím zdravotním postižení nebo že je Romka. Přesto je vždy na špici i bez úlev. Pokud jde o Sudoku, má snad v hlavě computer. (…) Odpojení by nás tedy velice postihlo, zvláště pro mě by to byl prakticky rozsudek smrti.".

Je zde samozřejmě více špíny. Jídlo: předražené žrádlo pro psy, nezdravé, zeleniny málo, celozrnné pečivo vzácnost, sója - co to je? Vzhled odpudivý. Nejlépe to vystihl kamarád z Prahy, na můj dotaz, za kolik by v restauraci prodali právě přinesený sobotní oběd, odvětil: "myslím, že tohle by vůbec neprodali". Za tyto blafy si účtují 150 Kč denně, ke snídani většinou trochu másla, k večeři často polévka nebo těstoviny. Dá se to nazvat jinak, než zlodějna? Možná vydírání (nezaplatíš nechtěné blafy - letíš), zcela jistě diskriminace bezmocných. Jinde jsou mnohem levnější a kvalitnější - třeba ÚSP Hrabyně si účtuje 120 Kč denně, výběr z 8 (!) druhů jídel. Jak je to možné?

Pan Hes nám vyšel vstříc, nechtěná jídla jsme mohli odhlašovat nebo odebírat zeleninové saláty (zaměstnanecké obědy). Paní Zadražilová toto od 01. 11. 2009 zrušila. Jez - nejez, hlavně zaplať.

Hygiena: doteď jsme se sprchovali 2x týdně. Nedávno nám staniční sestra Maxová sdělila, že od teď nás budou sprchovat jen 1x týdně. Pro mě je tato frekvence naprosto nedostatečná – týden se nemýt. Po 5 dnech smrdím sám sobě. Trochu se stydím o tomto veřejně psát, ale stydět by se měli ti, co tak rozhodli.

Je to zde jako na výrobním pásu, lidé zde nejsou lidmi. Nakrmit, přebalit, další. Ne že by se pečovatelky nesnažily, to určitě ano, ale je jich málo a nestíhají. Kdo vyjádří nespokojenost nebo něco často chce, je špatný. Prý jsou ostatní spokojeni… Nejsou. Pouze si vzhledem k věku nedovolí stěžovat si, chtějí dožít v relativním klidu. Ovšem co vím, podobné podmínky panují i v jiných zařízeních tohoto typu spravovaných Jihočeským Krajským úřadem.

Nedávno jsem byl vyprovokován k tomu, že jsem Maxové řekl, že se zde cítím jako v koncentračním táboře a řekl jsem, že se chová jako nacistka, a ano, použil jsem výraz "fašistická piča". Za pár hodin jsem byl poctěn návštěvou psychiatričky, s tím, že ji posílá ředitelka dát mi uzemňovací prášky. Pravdou je, že Mudr Kalná se projevila jako skvělý člověk a žádné uzemňováky mi nedala, ale snaha paní Zadražilové tam byla.

Odpoledne přišla řvát sama Zadražilová. Ano, řvát. Nejmenovaná pečovatelka mi pak řekla, že si myslela, že u nás huláká chlap (paní Zadražilová je trochu obéznější postavy a má ryčnější hlas i v klidu - a tentokrát v klidu rozhodně nebyla). Zdůraznila návštěvu "cvokdoktorky", vyhrozila vyhazovem, mrskla mi na stůl papír o ukončení připojení k netu (o tomto však rozhodla již dříve), seřvala mě a šla. Když jsem se pokusil požádat ji alespoň o obnovení četnosti koupání, její odpověď byla "mě to nezajímá". Tatáž slova pronesla, když jsem řekl, že odstřižením mi bere jedinou náplň života.

Žel, současné zákony jim to umožňují. Jde o státem uzákoněnou diskriminaci skupiny nejubožejších. Opět přirovnání ke koncentráku. Tehdy: Žide (Čechu, atd.), řád tady je v souladu s právním pořádkem Velkoněmecké Říše, tudíž zákonný, pokud budeš remcat, skončíš blbě. Dnes: invalido, řád tady je v souladu s právním pořádkem České Republiky, tudíž zákonný, pokud budeš remcat, skončíš blbě. Vidíte nějaký rozdíl? Já ne. Oblíbené kecy o "svobodě pobytu" neberu - za těžce invalidní rozhodují zdravotní stav a přecpanost ústavů.

Mezi mnou a staniční sestrou Vlastou Maxovou panují vážné neshody, o důvěře nemůže být ani řeči. Vnímám ji jako arogantní a namyšlenou ženskou. „To Vás nemusí zajímat“ nebo naopak „to mě opravdu nezajímá“ či „vy mě neplatíte“ (vše s pohrdavým úšklebkem „JÁ jsem tady pánem, blbečku“). Pokud se vytočím (uznávám, že pokud něco vnímám jako nespravedlivé či diskriminační, pak snadno) běží žalovat nebo alespoň učiní zápis, který pak stejně přednese. Pochopitelně že se nezmiňuje, čím že mě k reakci vyprovokovala. Nedávno poslala koupat manželku žákyňku, jejíž věk jsme odhadovali tak na 15-16 let. Proto se Magda bála, že ji neudrží. Paní Maxová řekla „tak se buďto budete koupat s ní, nebo vůbec“, věk neřekla vůbec (od té dívenky jsme se pak dověděli, že 21, před tím se učila kuchařkou, což nezvládla), nám řekla „je to sestra, víc Vás nemusí zajímat“ a holčině „nevšímej si toho“ a šla pryč. Podobných historek jsou stovky, ale je to nedokazatelné, tudíž je o tom zbytečné psát. Fakt je prostě to, že nemá mou důvěru a nepřeji si být na ní fyzicky závislý. Také přinutila sestry, které nám před tím tykaly, povinně nám vykat, což se nám vůbec nelíbí, a ona to samozřejmě ví. Máme rádi, pokud sestry s námi jednají jako s kamarády. Nesnášíme (hlavně já) příkazy, zákazy, ponižování (styl JÁ jsem pán). Nejvíce se mi nelíbí, že nedovede (nechce) pochopit, že mezi námi a jí je rozdíl pouze v té kriplkáře, v ničem jiném. Jinak jedná se zdravým a jinak s námi. Navíc musím zdůraznit, že vzhledem k mému základnímu onemocnění (Friedrichova ataxie) mi podobné šoky velice škodí na zdraví, já potřebuji klid, místo toho jsem v permanentním stresu. Paní Maxová (totéž platí pro paní Zadražilovou) si totiž pod pojmem „vše funguje“ představuje splnění základu, spokojenost klienta ji nezajímá. Já si naopak myslím, že „zvládli jsme to“ platí až je spokojený klient.

Zadražilová se vyjádřila, že se chovám jako spodina. Nikoli, chovám se jako zoufalá bezmocná myš zahnaná do kouta. Vzpomněl jsem si, co mi vykládala Magda. Stalo se to někdy před 15 lety v jiném ústavu. Zcela fyzicky bezmocný muž použil jedinou možnou zbraň - při přebalování pustil plný proud moče ošetřovatelce přímo do obličeje. Ten pán byl velice inteligentní, programátor. Takže, paní Zadražilová a Maxová, morální spodina jste Vy. Ponižovat invalidu je velmi špatné a znemožnit mi jedinou formu seberealizace je opravdová ubohost.

Tedy končím. A to nikoli ze své vůle. Tímto článkem riskuji, že mě napíchají nebo vyhodí na mráz. Zadražilová je toho schopna. Tedy, vzpomínejte na mě v dobrém. Snad jen telefonní čísla a adresy: Jana Zadražilová: 387 721 113, 387 200 318, 775 246 104 nebo e-mail: reditel@domov-dobravoda.cz, sociální odbor Jihočeského kraje: 386 720 600, studenovsky@kraj-jihocesky.cz, kancelář hejtmana: 386 720 291, mrvka@kraj-jihocesky.cz, ministerstvo práce a sociálních věcí: 221 921 111, posta@mpsv.cz, MPSV ČR, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2.

Ještě dovětek. Právě čtu to rozhodnutí o ukončení připojení k internetu. Stojí tam: "Vaše připojení (…) narušuje plynulý chod Outlook a internetu (…) Tato skutečnost byla potvrzena též odbornou firmou." Takže: 1) Operace s většími soubory jsem prováděl večer nebo v so-ne 2) Zpomalení odpovídá spíše akcím zavirovaného Windows počítače, nejvíce však spuštěnému bittorrent klientu, který současně stahuje i odesílá a to klidně i několik dní v kuse a dovede dosti zahltit síť. Stahovat (často nelegální) data torrentem může kdokoli na kterékoli sesterně. Až přijde na směnu¸ přesune stažená data na USB klíčenku a je spokojen. 3) Pokud vím, ta firma u nás technický problém nezjistila. Živě si dokáži představit toto: Jeden klient asi hodně stahuje… - Jó, to by mohlo být ono… Dále, díky Cyroňovi ušetřil DDDV za slavný CYGNUS - měla se kupovat licence za Windows Server za asi 20.000 Kč. Přesvědčil jsem IT, ať tam dá Mandriva Linux Free, ještě jsem to s ním na Magdině stole instaloval. Člověk by čekal alespoň "ď", ne odpojení.

Článek vyšel 26. 12. na serveru www.cyron.cz. Případu věnoval článek i pan Jiří Baťa na czechfreepress.cz.

Tisková zpráva o Organizované zločinecké skupině,

kterou tvoří Václav Klaus, president České republiky,

Vláda a Parlament České republiky.

Jiří Krejza mladší, narozen 27. 5. 1971 v Roudnici nad Labem, bytem Dr. Slavíka 1515, 413 01

Roudnice nad Labem, Česká republika zveřejnil stížnosti podané k Evropskému soudu pro lidská práva

na svých internetových stránkách www, důchodci-web. cz. Tyto stížnosti podali senioři jejichž

zástupcem je Jiří Krejza mladší a týkají se systému masového porušování lidských práv páchaném

na seniorech v České republice. Jiří Krejza vydává i tuto tiskovou zprávu.

Systém masového porušováni lidských práv páchaném na seniorech v České republice je velmi

promyšlený systém jak okrádat seniory v České republice.

Vláda České republiky od doby Sametové revoluce v roce 1999 do současnosti, tedy za dobu 20 let,

svým špatným řízením státu zavinila obrovskou zadluženost České republiky. Po pádu totalitního

komunistického režimu v roce 1999 neměla Česká republika žádný dluh. Vláda České republiky

nechce přiznat, že zadluženost republiky zavinila ona a tak veřejně do médií prohlašuje, že za to můžou

občané České republiky, protože si žili nad poměry a peníze projedli, což je lživé tvrzení. V České

republice chybí peníze na zdravotnictví, na provozování sociálních zařízení, na důchody důchodcům,

na opravy silnic, prostě na všechno. Vláda tedy začala tvrdit, že na zdravotnictví chybí peníze, protože

občané zdravotnictví zneužívají, na provozování sociálních zařízení chybí peníze, protože senioři

odmítají prodat svůj majetek, aby za peníze z majetku mohli být v zařízení sociální péče, nebo že se o

ně nechtějí starat jejich děti, na důchody nejsou peníze, protože je důchodců moc a pracující na

důchodce nevydělají, silnice jsou ve špatném stavu, protože nákladní auta jezdí v České republice

enormně přetížená apod. Tyto argumentace Vlády České republiky a politiků jsou lživé. Například jen

stavby dálnic jsou v České republice nekvalitní dvakrát dražší než v Rakousku a Německu, přitom je

pracovní síla a jiné vstupy do výroby v České republice levnější atd.

Vláda České republiky vymyslela systém masového porušování lidských práv páchaných na

seniorech v České republice. Tento systém má ušetřit státní peníze, kterými musí stát dotovat ústavy

a zařízení sociální péče jako jsou domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou apod. Senior je

chráněn a zároveň i povinen platit podle vyhlášky č.82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních

sociální péče a podle vyhlášky č.83/1993 Sb. o stravování v zařízeních sociální péče. Částka, kterou

má podle zákona zaplatit senior měsíčně za pobyt v domově důchodců, je přibližně 40% nákladů na

pobyt. Stát prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí poskytuje domovům důchodců

nenárokovou dotaci, která činí tedy přibližně dalších 40% nákladů, zbývajících 20% má povinnost

uhradit provozovatel zařízení sociální péče, zpravidla jsou provozovateli kraje nebo města.

Systém masového porušování lidských práv páchaných na seniorech v České republice spočívá na

jednoduchém okrádání seniorů v podobě povinného zaplacení daru - vstupního poplatku nejlépe v

hotovosti před přijetím do zařízeni sociální péče. Protože kritériem přijetí do zařízení sociální péče

nesmí být žádný vstupní poplatek ani jiná finanční podmínka je seniorům nařízeno zaplatit dar, který je

po právní stránce akt dobrovolný a tudíž nenapadnutelný. V tomto případě, ale nejde o dobrovolnost,

ale povinnost, která odporuje ustanovení § 75 vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. Podle vyhlášky MPSV

č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, kde podle § 75 se do ústavů

1 přijímají občané, kteří potřebují vzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotního stavu

ústavní sociální péči. Vynuceným darem - vstupním poplatkem jsou naopak přijímáni jen senioři

bohatí a třeba i zdraví, takže ten senior, který potřebuje sociální a zdravotní péči je diskriminován

a nemá naději na přijetí, jestli bude chudý anebo nebude chtít zaplatit nezákonný povinný dar.

Tento nezákonný stav začali praktikovat po celé České republice kraje a města, která zřizovala a

provozovala ústavy sociální péče. Podmínka přijetí do ústavu sociální péče je povinně uhradit dar -

vstupní poplatek, který nikde nebyla vyhlášena v papírové podobě, ale pouze ústně a každý kdo zaplatil

musel podepsat darovací smlouvu. Podmínku povinného zaplacení vstupního poplatku - daru města a

kraje sdělovali seniorům ústně, aby neexistoval papírový doklad o této nezákonné podmínce. Senioři

se tak mylně domnívali a stále domnívají, že to tak musí být, když to tvrdí starostové, ředitelé ústavů

sociální péče, vedoucí odboru sociálního na úřadech, zastupitelé, radní a další. Výsledkem je, že

senioři nehradí asi 40% nákladů jak je stanovené zákonem, ale daleko víc, o to menší částkou stát

přispívá na provoz ústavů sociální péče a tím stát ušetří peníze.

Zástupce stěžovatelů zjistil, nebo se mu samo ozvalo několik seniorů z následujících ústavů sociální

péče, kteří podepsali Petici a zaslali Otevřený dopis ze dne 22. 11. 2005 adresovaný Václavu Klausovi,

prezidentovi České republiky a byl dán na vědomi také Vládě České republiky, Parlamentu ČR a

dalším. Tato Petice - Otevřený dopis je dokladem, že se tento Systém masového porušování lidských

práv páchaných na seniorech v České republice stále praktikuje ve městech a krajích po celé České

republice. Přitom starostové, zastupitelé těchto měst ani vedoucí odboru sociálního na městských

úřadech a další úředníci se neznají a proto se nemohli dohodnout na takovém identicky stejném

systému vydírání seniorů. Tento zločinný systém se praktikuje také v nemocnicích na odděleních

léčeben dlouhodobě nemocných. Petice - Otevřený dopis podepsali poškození senioři, kteří nesouhlasí

s podmínkou přijetí povinného placení vstupních poplatků skrytých za dobrovolný dar do následujících

zařízení sociální péče.

Penzion pro seniory Uherské Hradiště, Kollárova 1243, 686 01 Uherské Hradiště,

Dům s pečovatelskou službou v Mostě, U Parku 566/2072, 434 01 Most,

Dům s pečovatelskou službou, ul. Janovská čp.486, 110 00 Praha 10,

Domov důchodců Roudnice n. l., Sámova 2481, 413 01 Roudnice nad Labem,

Dům s pečovatelskou službou ve Vrchlabí ulice Pražská 1343,

Podřipská nemocnice s poliklinikou v Roudnici nad Labem, spol. s r.o., oddělení léčebna dlouhodobě

nemocných.

Naději na spravedlnost senioři v České republice nemají. Pokud kdokoliv napadne nezákonné

nařizování povinně platit dar ve výši desítek tisíc korun, aby byl přijat do ústavu sociální péče, nemá

šanci na spravedlnost. Vláda České republiky tento velmi perfektně promyšlený zločinný systém má

pod kontrolou prostřednictvím soustavy soudů v ČR, Policie a celého státního aparátu.

Jiří Krejza mladší zastupuje seniory z ústavů sociální péče Domu pro seniory z Uherského Hradiště,

kteří podali stížnost k Evropskému soudu vedenou pod číslem jednacím 8875/08, dále zastupuje seniory

z Domu s pečovatelskou službou ve městě Most, kteří podali stížnost vedenou pod číslem jednacím

1769/10 a seniorku z Domova důchodců v Roudnici nad Labem, která podala stížnost ze dne 3. 9. 2010,

všechny stížnosti jsou vedené u páté sekce. Všechny tyto stížnosti jsou zveřejněné na internetové adrese

www, důchodci -web. cz.

Evropský soud pro lidská práva kryje podvody Organizované zločinecké skupiny páchané v České

2 republice tím, že odmítl stížnost seniorů z Domu pro seniory v Uherském Hradišti, kteří podali stížnost

vedenou pod číslem jednacím 8875/08. Jde jednoznačně o podvod spáchaný na seniorech, ale Evropský

soud o jejich stížnosti z neznámých důvodů rozhodl, že stížnost poškozených seniorů je nepřijatelná. O

nepřijatelnosti stížnosti soud Jiřího Krejzu, jako zástupce stěžovatelů, informoval krátkým sdělením ze

dne 10. 11. 2009 o několika větách. Na opakované výzvy Jiřího Krejzy o zaslání rozhodnutí o

nepřijatelnosti stížnosti soud omítá toto rozhodnutí zaslat. Stěžovatelé tak nemají možnost si ověřit

odůvodnění proč soud rozhodl o nepřijatelnosti jejich stížnosti. Na stížnost zaslanou přímo předsedovi

Evropského soudu nebylo vůbec odpovězeno. Protože Evropský soud pro lidská práva úmyslně odmítá

zaslat rozhodnuti o nepřijatelnosti stížnosti nezbylo Jiřímu Krejzovi než aby z České republiky přijel do

Štrasburku nahlédnout do spisu a ofotografoval si rozhodnutí o nepřijatelnosti. Evropský soud pro

lidská práva má povinnost hájit lidská práva občanů Rady Evropy, ale místo toho sám práva občanů

úmyslně porušuje a tím napomáhá Organizované zločinecké skupině páchat podvody nerušeně dál.

Způsob jakým jedná Evropský soud pro lidská práva je velmi podobný, jakým se chová Kancelář

prezidenta České republiky, která na příkaz Václava Klause, prezidenta ČR odmítala také vydat

informaci Jiřímu Krejzovi. Jiří Krejza mladší byl nucen podat žalobu na Kancelář prezidenta České

republiky, kterou u Nejvyššího správního soudu vyhrál rozsudkem ze dne 12. 7. 2007 č. j.: 2As

89/2006-107.

Organizovaná zločinecká skupina, kterou tvoří Václav Klaus, president České republiky, Vláda a

Parlament České republiky nepoškozuje pouze seniory v České republice, ale i všechny občany.

Důkazem je Nezákonné ustanovení § 30 odst. I zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu a

Stanovisko Pléna Pl. ÚS - st 1/96 ze dne 21. 05. 1996 (dále jen "nezákonné ustanovení ") porušuje

tyto články Evropské úmluvy:

v v ' o ' v

Porušení čl. 14 Úmluvy zákaz diskriminace. Garantují advokátům práci u Ústavního soudu České

republiky. Tímto napadené ustanovení § 30 odst. I zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu a

Stanovisko Pléna Pl. ÚS - stl /96 ze dne 21. 05. 1996 porušuje čl. 14 zákaz diskriminace Úmluvy.

Občanům je Organizovanou zločineckou skupinou prostřednictvím Nezákonného ustanovení § 30

odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu nařizováno povinně využit placené právní služby

advokátů a dokonce občanům Organizovaná zločinecká skupina určila výši odměny advokátům Jiná

povolání v České republice nemají zákonem garantovanou práci jako advokáti.

Porušení čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy právo na spravedlivý proces, každý má právo se obhajovat

sám nebo za pomocí obhájce. Zbavují občana a fyzické nebo právnické osoby svobodné volby v

rozhodnutí jestli občan sám sepíše a podá ústavní stížnost a bude obhajovat svá základní práva sám

bez zastoupení advokáta, nebo zda využije placených právních služeb advokáta, který by podal již

občanem sepsanou ústavní stížnost, nebo zda advokát za občana sepíše a podá ústavní stížnost. Tímto je

porušen čl. 6 odst. 3 písm. c) právo na spravedlivý proces, každý má právo se obhajovat sám nebo

za pomocí obhájce Úmluvy. Každý má právo se obhajovat sám.

Porušení čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Napadená ustanovení porušují čl. 37 odst.

2 Listiny základních práv a svobod "Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými

státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení"

Občan Rady Evropy má právo na právní pomoc nikoliv povinnost využít placené právní pomoci

advokáta. Zlovolně je občanovi Rady Evropy nařizována povinnost využít právní pomoci právě

protiústavním a v rozporu s Úmluvou nezákonným ustanovením § 30 o Ústavním soudu.

Občan Rady Evropy, má také podle čl. 12 Úmluvy právo uzavřít manželství. Nikdo nesmí občanovi

nařizovat uzavřít manželství proti jeho vůli, protože je to právo, o kterém rozhoduje pouze občan Rady

3 Evropy zda jej využije nebo ne.

Občan Rady Evropy, má podle čl. 37 odst. 2 ústavního zákona České republiky Listiny právo na

právní pomoc. Nikdo nesmí občanovi nařizovat placenou právní pomoc advokáta proti jeho vůli,

protože je to právo, o kterém rozhoduj e pouze občan Rady Evropy, zda jej využije nebo ne.

Občan Rady Evropy, má také podle čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy právo na spravedlivý proces, každý

má právo se obhajovat sám nebo za pomocí obhájce. Nikdo nesmí občanovi nařizovat, že musí

obhajovat svá práva prostřednictvím advokáta, protože o tomto právu rozhoduje pouze občan Rady

Evropy zda jej využije nebo ne. Na toto porušení Jiří Krejza podal stížnost ze dne 3. 8. 2010 k

Evropskému soudu vedenou pod číslem jednacím 45782/10 u páté sekce.

Organizovaná zločinecká skupina dále sofistikovaně, velmi promyšleně, poškozuje lid České

republiky tím, že nařídila ustanovení § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o

změně a doplněni některých souvisejících zákonů. Toto ustanovení nařizuje občanům při návštěvě

lékaře uhradit lékaři regulační poplatek. Regulační poplatek je tak příjmem lékaře. Ustanovení § 16a

zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění takzvaný regulační poplatek odporuje

ústavnímu zákonu právu na bezplatnou lékařskou péči podle článku 3 I věty druhé Listiny základních

práv a svobod (dále jen „Listiny"). Podle článku 31 věty druhé Listiny platí, že občané mají na

základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za

podmínek, které stanoví zákon. V České republice podmínky stanoví zákon č. 48/1997 Sb., o

veřejném zdravotním pojištění, každý občan je povinen platit zdravotní pojištění, které se

vypočítává z příjmu občana. Tímto povinným zdravotním pojištěním podle článku 31 věty druhé

Listiny mají občané zdravotnictví bezplatné, neboť splnili povinnost, dopředu si předplatit zdravotní

péči, podle ústavního zákona článku 31 věty druhé Listiny. Nelze nadřazený ústavní zákon

pozměňovat pod ústavním zákonem. Organizovaná zločinecká skupina soustavou soudů a Ústavním

soudem ČR jakož i celým státním aparátem udržuje lid v naprosté poslušnosti, stejně jako tomu bylo

v dobách nacistické okupace nebo totalitního komunistického režimu. V lidu je stále vyvoláván uměle

pocit strachu, obav z budoucnosti a stále jakési nejistoty. Občané se s tímto stavem bezpráví této

Organizované zločinecké skupiny vyrovnávají těžko. Česká republika patří mezi země v Evropě, kde

spáchá sebevraždu nejvíce lidí starších 27 let, tedy lidé duševně vyzrálý. V jiných státech, kde vlády a

státní aparát v tak velké míře úmyslně nepoškozují lid je tomu právě naopak. Tam sebevraždu spáchají

obvykle mladí nerozvážní lidé do věku 27mi let.

Nevím, jak Evropský soud pro lidská práva háji práva občanů Rady Evropy z jiných členských států,

ale jisté je, že práva občanů České republiky, které poškozuje velmi promyšleně Vláda České

republiky, nehájí. Tím napomáhá Vládě České republiky pokračovat v úmyslném poškozování lidu

České republiky.

V Roudnici nad Labem dne 6. září 2010

Jiří Krejza mladší

Penzisté v domovech pro seniory trpí hlady a dostávají tlumící léky, zjistil ombudsman

V ČR existují soukromá zařízení formálně vydávaná za ubytovací a pohostinskou činnost, ve skutečnosti nelegálně za úplatu nabízející sociální a zdravotní služby, které neodpovídají standardům. Ohroženo je zde zdraví i důstojnost seniorů.

REDAKČNÍ TIP:

Podpořte finanční gramotnost a přidejte se k zajímavému projektu na Facebooku "Jsem finančně gramotný/á". Vždy aktuální informace pro všechny, kteří se nechtějí nechat napálit.

Příkladem je Domov důstojného stáří v Líchovech u středočeských Sedlčan. S nedbalostí a nerespektováním zákonných povinností se však ochránce setkal i v registrovaném zařízení Domov se zvláštním režimem v Jevišovce.

Péče o seniory se stává byznysem, který ne vždy zaručuje dobré zacházení se starými lidmi, ani poskytování potřebné a kvalitní sociální či zdravotní péče. V České republice existuje množství soukromých zařízení formálně vydávaných například za ubytovací a pohostinskou činnost, ve skutečnosti nabízejících za úplatu sociální a zdravotní služby, k jejichž poskytování však nemají oprávnění a jimi poskytované služby neodpovídají předepsaným standardům.

Ačkoli je poskytování sociálních a zdravotních služeb bez oprávnění v rozporu se zákonem a hrozí za ně vysoké pokuty, kontrola takových zařízení je velmi obtížná. Oficiálně se jedná o nejrůznější ubytovny, hotely, sanatoria a jiná zařízení, která nepodléhají státní kontrole, protože formálně sociální služby neposkytují. Nejsou nikde registrovaná, neexistují jejich seznamy, takže je i pro ombudsmana obtížné provádět v nich systematické návštěvy zaměřené na prevenci špatného zacházení. Ke kontrolám, ať už ze strany příslušného krajského úřadu, či ombudsmana, může dojít fakticky pouze na základě upozornění na špatnou péči nebo na poskytování zdravotních a sociálních služeb bez oprávnění, v rozporu se zákonem.

TIP: Co vlastně může penzista v "domově důchodců"?

V souvislosti s úhradou péče jsou hosté těchto zařízení fakticky nuceni porušovat zákon, pokud na úhradu nelegálně poskytovaných služeb používají příspěvek na péči. Riskují, že jim bude jeho výplata zastavena. Příspěvek na péči je totiž možné použít pouze na péči poskytovanou fyzickou osobou (nejčastěji příbuzným) nebo registrovaným zařízením sociálních služeb.

Tlumící léky, hlad a nemožnost pobytu na vzduchu

Neohlášená systematická návštěva zařízení Domov důstojného stáří Harmony v Líchovech se uskutečnila 2. července 2012 a ochránce ve zprávě konstatoval, že klienti jsou do zařízení lákáni nabídkou odborné péče, přičemž ve skutečnosti je většina personálu na úrovni laických pečovatelů. Způsob poskytování služeb je intuitivní a vychází z představ ředitele zařízení o péči o seniory. Podle zjištění ochránce zde dochází ke svévolnému podávání medikace, včetně tlumivých léků, nezdravotnický personál provádí úkony ošetřovatelské péče, včetně ošetřování ran a proleženin, nedostatečná je péče o ležící klienty a ani mobilním klientům není umožňován pobyt na vzduchu. Z dokumentace je vysledovatelný všeobecný úbytek váhy klientů, přesto nejsou přijímána opatření k prevenci malnutrice, kterou jsou senioři ohroženi.

Klienti soukromých neregistrovaných zařízení obvykle příspěvek na péči poskytují svým blízkým, kteří by jim péči měli přímo poskytovat. Ve skutečnosti však příbuzní tyto peníze poukazují neregistrovanému zařízení a sami péči neposkytují. Majitelé neregistrovaných zařízení sice deklarují, že je nezajímá odkud peníze na úhradu péče či poskytovaných služeb pocházejí, že je to věcí klienta, ochránce je však přesvědčen, že tento argument neobstojí. Mnohá neregistrovaná zařízení totiž přímo uvádějí, že s příspěvkem na péči počítají. Vedle dopadů na finanční situaci klienta však může využívání sociálních a zdravotních služeb poskytovaných neregistrovanými zařízeními představovat reálné riziko i pro zdraví, život a důstojnost seniorů. Na tato rizika ochránce upozorňoval už v červnu 2012.

Domov v Jevišovce se zase specializuje na ošetřovatelsky náročné klienty. Není přitom schopen zajistit kvalifikovaný personál a náležitou úroveň péče. Ignorace problémů jako jsou pády a zranění klientů, malnutrice (podvýživa), poruchy chování lidí trpících demencí apod. svědčí nejen o neodbornosti, ale také o nezájmu o svěřené klienty. Seniorům v zařízení není zajištěna ani minimální míra soukromí. Ochránce rovněž zjistil používání tlumicí medikace způsobem, který je v rozporu se zákonem o sociálních službách. V zařízení se opakovaně ztrácí dokumentační pomůcky s citlivými údaji o klientech a naopak není vedena řádná dokumentace poskytování sociální služby klientovi. Zařízení přijímá trvale na lůžko upoutané osoby, přestože nemá ani základní technické či procesní prostředky k zajištění péče o ně. Stejně tak přijímá i osoby se zdravotním postižením, například vozíčkáře, přestože prostředí domova tomu není uzpůsobeno.

Příkladem nelegálně poskytované nekvalitní péče je také Domov důstojného stáří v Líchovech u středočeských Sedlčan. Jde o ubytovací zařízení pro seniory bez registrace umožňující poskytování sociálních služeb. Zařízení odmítá uznat, že pro služby, které poskytuje, potřebuje oprávnění na základě splnění materiálních, personálních i odborných podmínek. Ochránce v zařízení zjistil špatné zacházení se zvlášť zranitelnými seniory. Ředitel zařízení a rovněž jednatel společnosti Vedrana, s. r. o., která zařízení provozuje, nereagoval na zprávu o zjištěných nedostatcích s doporučeními k nápravě. Vzhledem k závažnosti zjištění se proto ochránce rozhodl informovat veřejnost a rovněž informoval příslušné státní zastupitelství.

Ani registrace zařízení v Registru poskytovatelů sociálních služeb ČR nebo Registru zdravotnických zařízení však nemusí být vždy zárukou kvalitní péče a dobrého zacházení. Dokládají to zjištění ochránce v zařízení v obci Jevišovka na Břeclavsku, které provozuje SENIORPROJEKT, s. r. o. Zařízení se specializuje na ošetřovatelsky náročné klienty, ale není přitom schopno zajistit kvalifikovaný personál a náležitou úroveň péče. Ochránce se zde setkal s nedbalostí, nerespektováním zákonných povinností a naprostou neochotou nedostatky odstranit. Obrátil se proto na Krajský úřad Jihomoravského kraje s žádostí, aby bylo zahájeno řízení o odejmutí registrace.

Pramen: Ombudsman

Problémy v domově důchodců

Je nás tady hodně, ze všech různých koutů a různého stáří, třeba jste již někdo řešil podobný problém: Mám pratetu, které je 92 let, pobývá již dlouho v domě s pečovatelskou službou. Prateta je velice čilá a poměrně duševně svěží, ale má již problémy, které souvisí s věkem, špatně vidí, hůř slyší, občas (výjimečně!) je trochu popletená. Mám podezření, že jejích problémů zneužívá jak personál, tak obyvatelé domu. Tetě se z jejího pokoje ztrácí věci, naposled moje teta zjistila, že prateta již nemá ani příbory a jí starou lžící, a že si obyvatelky rozebraly všechny skleničky. Novou konvici, kterou jsem jí darovala, jí někdo vyměnil za starou otlučenou. Údajně tyto věci darovala dalším obyvatelům domu, kteří ji hojně navštěvují a vždycky si vyberou něco, co se jim líbí a prateta jim to věnuje (tedy prvotní impuls vychází od později obdarovaných). Byla jsem i svědkem toho, jak jedna z obyvatelek hovořila o pratetě způsobem, jak kdyby tam nebyla. Personál navíc nepříliš průhledným způsobem manipuluje s příspěvky, které prateta dostává na zaplacení ošetřovatelky. Teta se o jakýchkoliv problémech odmítá bavit, protože se zřejmě bojí šikany ze strany obyvatelek i personálu, pouze jednou se nám svěřila, že se jí ztratily peníze poté, co jí personál uklízel v pokoji. Máte ponětí, jak problém řešit? Bydlím od pratety 150km daleko, tudíž ji nemohu jezdit často kontrolovat. Děkuji všem za rady.

Koncentrák, nebo Domov pro seniory?

Úsměv na tváři vyvolává vyjádření hlavního opatrovníka „Domova pro seniory“ v Pardubicích na Smilově ulici, pana Zdeňka Stránského. „Méně pohybu, menší porce. I s tím se musíte srovnat vážení, mnou opatrovaní“. Možná by bylo vše v pořádku, kdyby vážený pán takto hovořil k lidem, požadujícím jídlo na jedné straně a na druhé straně tělo manekýnů za každou cenu. Jenže o nic takového nejde, jde o stravování důchodců.

Úcta k penězům se u něj projevila v daleko větší míře, než úcta k seniorům – jestli vůbec nějakou měl a má. A tak přišel na spásný nápad, jak za peníze plných porcí, účtovaných důchodcům, vytvořit porcí víc se ziskem – nazvaných pro průměrně pracujícího. Z třiceti plných dodaných a zaplacených čtyřiceti pěti, se stravuje padesát jedna lidí, z toho šest neplatících ne seniorů. Zajímavé počty, zajímavá kalkulace, ale světe div se – normální a vše v pořádku. Alespoň podle vyjádření vedoucí oddělení sociálních služeb krajského úřadu, paní Jiřiny Šedové.

„Služba je poskytována podle zákona o sociálních službách, proto se u této služby nevyžaduje registrace a má naplňovat méně zákonných povinností oproti registrovaným poskytovatelům“. Jako vystřiženo z učebnice. Snad jen dodat, že na okrádání se v daném případě zákon nevztahuje. Zajímavé, že to nevadí ani hygienikům, poněvadž je zajímá hygiena prostředí a velikost porcí.

Ten, kdo těchto nevadí, využívá, je poskytovatel služeb pro seniory - pan Stránský. Registrace není nutná (zřejmě ani jeho na ŽÚ) a hygiena dodržená. Prázdný talíř je rozhodně hygieničtější, než plný.

Možná by stačilo prostřít ke třiceti plnohodnotným porcím padesát jedna příborů. To by bylo zřetelnější, nehygienické a možná by došlo i ke konfliktním situacím. Na stole není počet zaplacených porcí a navíc je tam někdo navíc, kdo vůbec neplatil. Ale i konflikty, jakéhokoliv rozsahu, by zůstaly nepovšimnuty.

Slavný penzion je totiž provozován v černé stavbě, bez povolení k provozování. Suma sumárum, zbytečně se zabývat něčím, co neexistuje - i přesto, že existuje. Až přespříliš koncentrovaných náhod.

Jedná se snad o chladně vykalkulovaný koncentrák, na který se zákony nevztahují?

Více zde: http://www.volbaproprahu8.cz/products/koncentrak-nebo-domov-pro-seniory

Bývalá vychovatelka Kociánky: dvě nevysvětlená úmrtí

Ilustrační foto Autor: DENÍK/Jiří Sejkora

18.3.2010 06:08

Brno – Viděla jsem, co jsem viděla. A všechno jsem hlásila vedení, které stížnosti zametalo pod koberec. Tak mluví bývalá vychovatelka z brněnského ústavu pro tělesně postiženou mládež Kociánka Andrea Plisková o případu, na který jako první upozornil Brněnský deník Rovnost.

Více o případu čtěte ZDE

V minulosti se prý stala svědkem případu, kdy ošetřovatelka bila dívku v epileptickém záchvatu, údajně ale upozorňovala i na řadu dalších závažných provinění. Na své výpovědi trvá i nyní, přestože ředitel Kociánky Jiří Podlucký a mnozí zaměstnanci se proti její výpovědi rezolutně ohradili.

Plisková se podle svých slov o situaci v Kociánce začala zajímat poté, kdy se stala svědkyní nepřiměřené reakce ošetřovatelky, která zasahovala u dívky v epileptickém záchvatu. „Viděla jsem to já, ale i moje kolegyně. Padaly facky, přišla rána do zad. To je podle mě nepřípustné,“ řekla Plisková.

Vedení ústavu popřelo, že ošetřovatelka udělala chybu. Podle Podluckého případ pečlivě prošetřilo několik odborníků. Ti dospěli k závěru, že personál ústavu nepochybil. Stejně se vyjádřila i staniční sestra z pavilonu C, v němž k incidentu mělo dojít. „Stojím si za tím, že sestra klientku nebila,“ uvedla sestra Martina Pospíšilová.

Bez vysvětlení

Plisková, která v ústavu jako vychovatelka v pavilonu C pracovala přibližně rok, však upozorňuje na další nesrovnalosti. Otazníky podle ní doprovází například úmrtí dvou klientů. Jedna z dívek, již měla jako vychovatelka na starosti, v době její nepřítomnosti zemřela.

„Prý snědla něco, z čeho jí bylo zle. Podle děvčat na pokoji v noci dlouho plakala. K ošetření ale jela až ráno. Nezpochybňuji správnost postupu personálu. Upozorňuji, že nikdo dostatečně nevysvětlil okolnosti její smrti,“ uvedla Plisková.

Podobně mluví o pozdějším případu úmrtí mladého klienta. Vedení ústavu podle ní nedošetřilo také kauzu vychovatele, který měl přechovávat fotografie nahých klientek.
„S touto informací přišly jeho svěřenkyně, když jsem za něj suplovala v době jeho nemoci. To samé tvrdily i učitelce ve škole. Nevím, zda vychovatel udělal něco špatného, takové věci se ale musí řešit. Já jsem se však vrátila na pavilon C a víc se nedozvěděla,“ řekla bývalá vychovatelka.

Na nesrovnalosti prý vždy upozornila své nadřízené. „Pokoušela jsem se vše důsledně řešit uvnitř Kociánky. A vysloužila si tím pověst kverulanta,“ řekla Plisková. Podle Petra Horáčka, který pro klienty Kociánky organizuje sportovní aktivity, ale vedení ústavu všechny stížnosti řeší. „Možná že ne vždy podle představ každého zaměstnance. Postup ale ústavu stanoví zákon a kontrolují jej audity,“ podotkl Horáček.

Podle sestry Pospíšilové Plisková v ústavu působila zbytečné rozbroje. „Osobně jsem se zúčastnila všech možných tahanic a afér, které v našem zařízení rozpoutala ona. Dělá ze sebe obětního beránka,“ myslí si Pospíšilová.

Rozhovor s ředitelem ústavu Jiřím Podluckým čtěte ZDE

Vedení ústavu se proti kritice Pliskové razantně ohradilo. O každém úmrtí podle Podluckého ústav klienty i zaměstnance vždy informuje. A vychovatele, který měl přechovávat snímky nahých dívek z Kociánky, podle něj Plisková křivě obvinila. „Divím se, že nepodal trestní oznámení,“ uvedl Podlucký.

Plisková podle něj dostala výpověď pouze z organizačních důvodů. Snaží se teď ale manipulovat s klienty Kociánky. A stojí i za vznikem petice, která po návratu propuštěné vychovatelky do ústavu volá.

K autorství textu se přitom hlásí klientka ústavu Hana Teichmannová. Pod protest, který k vedení ústavu doputoval čtvrtého března, se podepsalo dvaadvacet klientů Kociánky. Michael Vidura, který ji nepohyblivé Teichmannové pomohl sepsat, se ostře ohradil proti tvrzení, že se propuštěná vychovatelka na vzniku petice podílela. „Pomohl jsem Haně formulovat její vlastní protest, pod který, jak doufala, se další obyvatelé Kociánky podepíší. Andreu Pliskovou jsem poznal před týdnem,“ řekl Vidura.

Vadí mu také směšování výtek v petici a nesrovnalostí, na něž poukazuje Plisková. „Jediným podnětem k vytvoření petice byla nespokojenost většího počtu klientů s odchodem jejich oblíbené vychovatelky. A s tím, že k Haně nemůže přijít návštěva, kterou si ona, jako dvaadvacetiletý svéprávný člověk, přeje,“ podotkl Vidura.

Situaci se příští týden chystá prověřit i kontrolní tým ministerstva práce a sociálních věcí, který si už vyzvedl k událostem dokumenty.

Bývalá vychovatelka Kociánky Andrea Plisková říká: Neobviňuji. Ale upozorňuji

ROZHOVOR - Bývalá vychovatelka Ústavu sociální péče pro mládež s tělesným postižením Kociánka Andrea Plisková trvá na tom, že s peticí klientů nemá nic společného.

Tvrzení, s nimiž jste přišla, jsou závažná. Vedení ústavu je přitom popírá. Vy jste skutečně na vlastní oči viděla bití dívky v epileptickém záchvatu?
Ano. Ředitel byl nejprve zděšený, když se o tom dozvěděl. Primářka neurologie ale nakonec případ zhodnotila tak, že je vše v pořádku.

Také další okolnosti, na něž upozorňujete, jsou velmi závažné. Jste si skutečně jistá, že ústav nese zodpovědnost za smrt klientů?
Ale to přece netvrdím. Poukázala jsem jen na to, že v některých případech nám vedení okolnosti úmrtí dost nevyjasnilo.

Podle ředitele Jiřího Podluckého ale i dalších zaměstnanců, jste některé klienty upřednostňovala na úkor ostatních.
V mé skupině byli klienti, kteří skutečně vyžadovali větší pozornost. Byla to nešťastně postavená skupina, kde mělo být více pracovníků. Ale na to jsem upozorňovala.

Podle vedení ústavu stojíte za peticí vy. A klienty manipulujete.
Ne, je to ohlas klientů na mé propuštění a také následný zákaz vstupu do ústavu.

Vy pokládáte omezení návštěv za nespravedlivé. Navíc se s autorkou petice dobře znáte. Skutečně jste jí nenaznačila, aby se vás zastala?
Tak to v žádném případě. Jsem hrdá na to, že se petice objevila, aniž bych o to usilovala. Lidé v ústavu mají stejná práva jako my.

Autor: Lucie Hrabcová

Brněnská Kociánka: bití i nesmyslné zákazy

Ředitel brněnského ústavu sociální péče Kociánka Jiří Podlucký. Autor: DENÍK/Jiří Salik Sláma

13.3.2010 06:01

Brno /AKTUALIZOVÁNO, UVNITŘ ROZHOVOR S ŘEDITELEM KOCIÁNKY/ - Klienti brněnského ústavu sociální péče Kociánka protestují proti poměrům v zařízení. Sepsali petici, podle vedení ústavu však jde o pomstu bývalé zaměstnankyně.

OMLUVA: K tomuto textu jsme původně omylem připojili jako ilustrační snímky fotografie žáků Základní školy speciální v Jihlavě. Za to se redakce všem poškozeným omlouvá.

Omezování vstupu návštěv, zákazy opuštění ústavních prostor. Ale také bití klientky v epileptickém záchvatu. Tak o brněnském ústavu sociální péče na Kociánce mluví někteří z jeho současných klientů, bývalých obyvatel i zaměstnanců. Minulý týden své výtky shrnuli v protestní petici, vedení ústavu se ale proti všem nařčením ostře ohradilo. Situací v Kociánce na popud Brněnského deníku Rovnost prověří i Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podle petice je protest reakcí na dlouhodobé problémy. „Stává se, že sestry nepohyblivé klienty převlečou do pyžama v šest hodin večer. Přestože jsou dospělí, den tím pro ně končí. Vedení ústavu také prosazuje zastaralé praktiky práce ve skupinách,“ nastínil situaci bývalý klient Kociánky Michael Vidura.

Odchovanci jednoho z nejvýznamnějších ústavů, které v Česku poskytují zázemí postiženým mladým lidem, podle něj nejsou připravení na život za zdmi Kociánky. „Nikdo se s nimi nebaví jako s rovnocennými. Při problémech se vychovatelky obrací na rodiče i v případě, že jsou klienti zletilí a svéprávní,“ uvedl Vidura. Petici pomáhal sepsat jedné ze současných obyvatelek ústavu a iniciátorce protestu Haně Teichmannové.

Nepohodlná?

Problémy podle nich vyvrcholily propuštěním vychovatelky Andrey Pliskové. „Byla jednou z mála opravdu přínosných zaměstnanců, odmítla se ale podvolit zaběhnutému systému. I přesto, že oficiálním důvodem jejího propuštění byla nadbytečnost, citelně postrádáme takto kvalifikovaného a lidského pracovníka,“ píše v petici Teichmannová.

Ředitel ústavu Jiří Podlucký ale kritiku v petici rezolutně odmítá. „Je to rána pod pás, protože kdokoliv má možnost přijít a o problémech mluvit. Běžně řešíme menší připomínky, třeba ke kvalitě stravy. S tak rozsáhlou stížností jsme se nikdy nesetkali. A to ani ze strany rodičů,“ namítl Podlucký, jež v čele ústavu stojí sedmadvacet let.

Je přesvědčený o tom, že za peticí stojí propuštěná Plisková. „Jde o promyšlený útok proti Kociánce. Narovinu říkám, že za ním stojí bývalá zaměstnankyně, kterou jsme na konci roku propustili,“ řekl Podlucký.

Plisková však podle svých slov o vzniku petice nevěděla. „Je to škoda, protože je skutečně výstižná,“ tvrdí. Problémy na Kociánce se prý začala hlouběji zabývat poté, co se stala svědkem neodborného zásahu personálu ústavu. „Dívku v epileptickém záchvatu jedna z ošetřovatelek zbila. Vedení ústavu ale záležitost zametlo pod kobereček,“ uvedla Plisková.

Stížnosti na ústav teď ale prověří ministertsvo práce a sociálních věcí. „Na přímý pokyn ministra Petra Šimerky a náměstka Mariána Hoška bude sestavena kontrolní skupina se zaměřením na oblast standardů kvality sociálních služeb a dodržování dalších právních předpisů v zařízení,“ potvrdila mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

S jinými stížnostmi se úředníci ministerstva práce a sociálních věcí, které je zřizovatelem Kociánky a její činnost platí, v poslední době nesetkali. „Loni jsme v ústavu zorganizovali audit kvality péče. Nepotvrdil ale, že by někdo nerespektoval práva klientů,“ dodala Filipová.

Ředitel ústavu Podlucký tvrdí, že někteří z dvaadvaceti klientů podepsaných pod peticí svůj souhlas s protestem odvolali. „Pokud vím, signatáři podepsali jinou verzi petice, proto od protestu ustoupili,“ objasnil Podlucký.

Vidura potvrdil, že mezi signatáři petice skutečně koluje ve dvou podobách. Liší se prý však jen stylisticky. Lidé v ústavu se podle něj bojí nesouhlas s vedením projevit. „Cítí projevy nevůle ze strany vychovatelů a sester. To vím od kamarádů, ale i z vlastní zkušenosti. Stejné to bylo už před dvaceti lety, kdy jsem byl na Kociánce já,“ tvrdí Vidura.

Brněnský deník Rovnost získal stanovisko několika obyvatel Kociánky. Nepřáli si uvést svá jména, redakce je ale zná. „Souhlasím s každým bodem petice a jsem ráda, že někdo našel k sepsání odvahu. Není jednoduché se v tomto prostředí ozvat,“ uvedla jedna z klientek. Spokojená se situací v ústavu nebyla ani dívka, podle které nepohybliví obyvatelé Kociánky musí například omezovat pitný režim. Pokud prý potřebují častěji na toaletu, přidávají personálu práci.

V anonymitě chtěl zůstat i muž, který v ústavu organizuje sportovní aktivity a s jeho obyvateli je často v kontaktu. Ten ale dal za pravdu vedení Kociánky. „Někteří klienti mají nesplnitelné nároky, přesto se jim vychovatelé snaží vyjít vstříc. Ústav mnohdy nad rámec svých povinností supluje nefunkční rodinu klientů,“ poznamenal.

Smířlivá je k postupu vedení Kociánky i Jarmila Pipeková z pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, která v ústavu v minulosti pracovala. „Samozřejmě může občas dojít k neshodám. Pokud máte za svěřence osobní odpovědnost, je těžké jim povolit lidem vše, co si přejí,“ upozornila Pipeková.

Uživatelé Kociánky podle ní podepisují smlouvu o poskytovaných službách. A je tedy jen na nich, jaké služby a za jakých podmínek budou akceptovat. „Špatné je, že neexistuje víc podobných zařízení, aby byla mezi nimi konkurence,“ dodala Pipeková.

Ombudsman: V některých domovech pro seniory v Česku jde klientům o život

Aktualizováno 24. 10. 24. října 2012, 09:24 — Autor: EuroZprávy.cz / jš / Mfx

Brno - Některá neregistrovaná zdravotnická zařízení pro seniory v Česku budí zdání zařízení sociálních služeb, i když nesplňují ani minimální zákonné požadavky. Zacházení s klienty tam představuje i reálné riziko pro život, zdraví a důstojnost člověka, řekl ve středu Media faxu ombudsman Pavel Varvařovský.

Právníci Kanceláře veřejného ochránce práv zjistili špatné zacházení se seniory v Domově důstojného stáří Harmony v Lichově u Sedlčan ve Středočeském kraji. Nedbalost v péči a nezájem personálu o klienty zjistil ombudsman také v Domově se zvláštním režimem v Jevišovce na Břeclavsku.

Domov provozovaný v Lichově nedaleko Sedlčan nemá oprávnění poskytovat sociální ani zdravotní služby. Provozuje jej společnost Vedrana, vedená Martinem Maťhou. Přesto se domov pro 28 lidí prezentuje jako zařízení specializované pro seniory trpící demencí, pro důchodce po mozkových příhodách nebo lidi s Parkinsonovou chorobou.

"Způsob poskytování služeb je tam intuitivní a vychází z představ ředitele o péči o seniory. V zařízení nepracuje ani jeden zdravotník, všichni jsou laici," řekla Marie Lukasová, která kontrolu domova společně s kolegy provedla. Podle zjištění ombudsmanovy kanceláře ošetřovatelé pacientům svévolně podávají medikace, včetně tlumivých léků, nezdravotnický personál provádí ošetřovatelskou péči, včetně ošetřování ran a proleženin. Nedostatečná je péče o ležící klienty a ani chodícím pacientům personál neumožňuje pobyt na vzduchu.

"Z dokumentace je patrný všeobecný úbytek váhy klientů, personál přitom nepřijal žádná opatření, aby takový stav řešil," řekla Lukasová. Dodala, že za pobyt v zařízení přitom senioři nebo jejich příbuzní platí.

Fungování Domova důstojného stáří Harmony představuje podle ombudsmana obcházení zákona a je trestné. Právníci Kanceláře veřejného ochránce práv proto podali u středočeského státního zastupitelství na vedení domova trestní oznámení.

Zárukou kvalitní péče a dobrého zacházení se starými lidmi však v Česku nemusí být ani registrace zařízení v Registru poskytovatelů sociálních služeb nebo v Registru zdravotnických zařízení. Příkladem je podle ombudsmana Domov se zvláštním režimem v Jevišovce na Břeclavsku.

Tamní domov pro 53 klientů se specializuje na ošetřovatelsky náročné klienty. Není přitom schopen zajistit kvalifikovaný personál a náležitou úroveň péče. "Ignorace problémů, jako jsou pády a zranění klientů, podvýživa a poruchy chování dementních pacientů svědčí nejen o neodbornosti, ale také o nezájmu personálu o svěřené klienty," řekl Jiří Foral, který zařízení kontroloval. Seniorům podle inspekce není zajištěna ani minimální míra soukromí.

Ochránce rovněž zjistil používání tlumících léků způsobem, který je v rozporu se zákonem. "Zařízení přijímá trvale na lůžko upoutané lidi, přestože nemá ani základní technické nebo procesní prostředky k zajištění péče o ně. Stejně tak přijímá i vozíčkáře, přestože prostředí domova pro jejich pobyt není přizpůsobeno," řekl Foral.

Kontrola zjistila také, že poplatky, kteří klienti nebo jejich příbuzní za pobyt v zařízení platí, jsou přemrštěné a neodpovídají maximu, které zákon povoluje. "Smlouvy o péči podepisovali i klienti, kteří nebyli orientováni v čase ani místě," dodal Foral.

V zařízení podle všeho navíc načerno pracovali dva lékaři - jeden z nich dojížděl z jedné z brněnských nemocnic a často ordinoval po telefonu, druhý byl zaměstnán v domově v rozporu se zákonem.

Domov se zvláštním režimem v Jevišovce provozuje společnost Senior projekt, zastupovaná jednatelkou Miluší Kupsovou, která domov zároveň vede. Klienty jsou většinou důchodci přicházející z Brna.

Penzisté v domovech pro seniory trpí hlady a dostávají tlumící léky, zjistil ombudsman Péče o seniory se stává byznysem, který ne vždy zaručuje dobré zacházení se starými lidmi, ani poskytování potřebné a kvalitní sociální či zdravotní péče. ,Ilustrační foto:SXC

REDAKČNÍ TIP:

TIP: Co vlastně může penzista v "domově důchodců"?

Tlumící léky, hlad a nemožnost pobytu na vzduchu

Pramen: Ombudsman

Týrání, špatné zacházení, zanedbávání

Definice syndromu EAN

Celý pojem špatné zacházení se seniory je známý spíše pod pojmem EAN, tzn. Elder Abuse and Neglect. Jinými anglickými synonymy mohou být pojmy „doder abuse", „abuse of the elderly" nebo nepříliš často používaný pojem „battered doder syndrom".
V češtině není zatím tento termín sjednocený. Do češtiny se překládá jako týrání (řidčeji zneužívání) a zanedbávání seniorů, případně špatné zacházení se seniory, nebo nevhodné jednání. (KALVACH,Z.a kol. Geriatrie a gerontologie, str. 355.) Nověji používaným a širším pojmem, se kterým se u některých českých autorů můžeme setkat, je „násilí na seniorech".( ZIMMELOVÁ,P.:Ekonomické násilí na seniorech)

Britská iniciativa „Action on Elder Abuse" definuje EAN jako „opakované nebo jednorázové špatné chování vůči starému člověku, ze strany toho, komu starý člověk důvěřuje či je na něm závislý. Důsledkem tohoto chování je poškození nebo výrazný diskomfort."(http://www.gema.cz)
Občanské sdružení ŽIVOT 90 ve své brožuře STOP násilí na seniorech definuje násilí na seniorech jako„...donucovací chování užívané jednou osobou k ovládání jiné nebo jiných osob. Může mít různé podoby. Charakteristický rysem je opakování, dlouhodobost a téměř každodenní přítomnost. Odehrává se v domácím prostředí i v ústavech.

Nerespektování lidské důstojnosti
Řada odborníků řadí pod syndrom EAN také kategorii nerespektování důstojnosti seniorů, které se ve většině případů objevuje převážně v institucionálních zařízeních. Opět neexistuje přesný výčet forem EAN, které by do této kategorie patřily, nicméně při jejich definování se vychází z pocitů a vnímání samotných seniorů, kteří za nejvíce nepříjemné a ponižující považují především:
- urážky a vyhrožování ze strany personálu
- nerespektování soukromí - velmi často se vyskytuje v institucionálních zařízeních, kde si senioři stěžují zejména na vstupování bez zaklepání, nedostatek soukromí, bezdůvodné a seniorem nedovolené prohlížení osobních věcí, podávání osobních informací o seniorovi třetím osobám a v neposlední řadě familiární oslovování a oslovování přezdívkami; na obranu institucionálních zařízení nutno podotknout, že řada zařízení se v dnešní době potýká s nedostatečnými a nevhodnými prostorami, které mohou vést například k pocitům nedostatečného soukromí, ale také především s nedostatkem kvalifikovaného personálu a možnostmi jejich lepšího finančního ohodnocení. Všechny tyto skutečnosti mohou přispět k výskytu nevhodného zacházení se seniory, k jejich týrání a zanedbávání péče.

Šikanu v DD Rokytnici kraj zakopal pod stůl

Šikana se v domově podle kraje neprokázala.

Část zaměstnanců se zlobí

28. srpna 2013 9:49

V domově pro seniory a postižené v Rokytnici na Přerovsku se sešlo vedení s hejtmanem a bývalými i současnými zaměstnanci, kteří v roce 2011 poslali na kraj stížnost na šikanu ze strany staronové vrchní sestry. Ředitelka zařízení i kraj ale nařčení odmítají s tím, že kontroly nic takového neprokázaly.

Stížnost na vedení, především staronovou vrchní sestru poslaly téměř čtyři desítky zaměstnanců Domova Na zámečku před necelými dvěma roky. Sestra je podle nich šikanovala, vyhrožovala jim a "nepohodlných" lidí se s ředitelkou zbavovala, přičemž následně byl na jejich místo pod jiným názvem profese přijat někdo jiný.

Ředitelka domova Eva Fabová stejně jako krajský úřad, pod který zařízení spadá, nařčení odmítá. Ani řada kontrol podle ní něco takového neprokázala.

Lidé, kteří se postavili proti vedení, ale trvají na svém. Úterní jednání, kterého se zúčastnil i hejtman, na situaci nic nezměnilo. Pro kraj je věc uzavřena.

"V diskusi se zhruba čtyřiceti zaměstnanci jsem neslyšel žádné konkrétní pochybení, kterého by se dopustila ředitelka nebo vedení domova. Pochybení nepotvrdily ani opakované audity krajského úřadu, ministerstva práce a sociálních věcí či inspektorátu práce," konstatoval hejtman Jiří Rozbořil.

do PC
pro iPad "Z předešlé schůzky, dnešní více než hodinové debaty a na základě prostudování podkladů kontrolních orgánů jsem nabyl přesvědčení, že se v této naší příspěvkové organizaci nestala žádná systémová chyba. Jde především o emoce a osobní animozity, které bohužel dosáhly obřích rozměrů," doplnil.

Jednání s hejtmanem? Jen divadlo, zní z druhé strany
S tím nesouhlasí lidé, kteří stížnost podepsali. "Celé jednání bylo naprosté fiasko. Můj pocit byl ten, že už to bylo dopředu uzavřené a hejtman si nás sice přijel poslechnout, ale závěr o celé záležitosti měl jasný dopředu. Z našeho pohledu to bylo spíše divadlo," shrnula jedna z propuštěných zaměstnankyň Helena Horáková.

Ona i další lidé se přitom na kraj zlobili už před dvěma roky, neboť tehdy předal stížnost i se jmény podepsaných vedení domova.

"Ti pak byli různě trestáni. Šest dostalo výpověď nebo muselo skončit, pět odešlo dobrovolně, protože tam nemohli vydržet," uvedla Horáková, která nesouhlasí ani s výsledky kontrol. "Vždy mluvili pouze s ředitelkou nebo s jí pověřenými lidmi. Za námi nikdy nepřišli," tvrdí.

Ředitelka: Žádná z řady kontrol tu pochybení nenašla
Na výsledky kontrol, nicméně poukazuje ředitelka domova Eva Fabová. "Za poslední tři roky jich u nás byly téměř dvě desítky - počínaje krajem jakožto zřizovatelem přes ministerstvo práce a sociálních věcí a inspektorát bezpečnosti práce až po nezávislé advokátní kanceláře," řekla.

"A ani jedna z nich neprokázala sebemenší pochybení či jediný případ šikany. Mám tu dokonce dopis přímo od ministryně, ve kterém píše, že patříme mezi špičkové organizace v republice," dodala.

Už před dvěma roky uvedla, že si bývalí zaměstnanci stěžují neoprávněně a jejich jednání souvisí s pocitem křivdy.

Oslovení lidé z těch, kteří stížnost podepsali, jsou ovšem s výsledkem úterního jednání silně nespokojeni. Podle Horákové proto budou v nejbližší době společně zvažovat, zda nebudou chtít v celé záležitosti podniknout ještě nějaké další kroky.

Zdroj: http://olomouc.idnes.cz/stiznost-na-sikanu-v-domove-pro-seniory-a-postizene-v-rokytnici-px1-/olomouc-zpravy.aspx?c=A130828_1970166_olomouc-zpravy_stk

--------------------------------------------------------------------------------

První konflikty začaly před dvěma lety. "Ředitelka tehdy přijala zpátky vrchní sestru, která rok předtím odešla dohodou pro hrubé porušení pracovní kázně. Najednou jsme zjistili, že jsou pod jejím dohledem klienti velmi často posílaní do psychiatrické léčebny za jakékoliv provinění vůči personálu. Dříve se v takových případech vypisovaly speciální dokumenty. Ty se najednou začaly vypisovat až dodatečně jiným pracovníkem a klient putoval do léčebny na základě nedostatečných písemných podkladů," říká.

Její kolegyně Eva Prepelicová se už na jméno vystupovat nebojí, dostala výpověď. "Lidé, kteří na tyto věci začali upozorňovat, se najednou stali nepohodlnými. Mnoho z nich odešlo nebo byli donuceni odejít," řekla Prepelicová. Ta s 36 kolegy sepsala stížnost a podepsanou ji poslala na kraj.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/reditelka-nas-sikanuje-tvrdi-zamestnanci-domova-senioru-v-rokytnici-1j6-/domaci.aspx?c=A111210_094839_olomouc-zpravy_pp

Toto jsou jenom případy, které se dostanou do sdělovacích prostředků. Většina podobných případů šikany se v hromadných sdělovacích prostředcích nikdy nezveřejní. Jednak proto, že to "příslušné úřady" nedovolí nebo se šikanování lide, bojí, protože by to mohlo být ještě horší. "Kontroly" v těchto "Zařízeních" jsou jenom "formální papírové" a šikanovaní lidé nemají zastání ani u tzv. "Ochránců Lidských Práv" jako jsou např. "Veřejný Ombudsman, Zmocněnec pro Lidská Práva při Vládě České Republiky (ČR), Český Helsinský Výbor" a další. Podobné "Instituce" v ČR podporované Vládou ČR "mají vytvářet dojem, že v ČR jsou Lidská Práva pod dohledem a v případě jejich porušování se na ně můžou občané ČR s důvěrou obrátit o pomoc". Z vlastní zkušenosti vím že "to není pravda"! Tito "Ochránci Lidských Práv" jednou za čas vydají nějaké "všeobecné nezávazné prohlášení o porušování Lidských Práv" což zřejmě stačí k jejich "spokojenému živobytí". Podle mně jsou to "zbyteční Příživníci, kteří se přiživují na lidském neštěstí". Podobných "Příživníků" se nabízí i na Internetu několik.

Z domu pro seniory v Loučkách vyvedli miliony, teď musí peníze vrátit

21. prosince 2012 11:24

Majitelé domu pro seniory Oáza klidu v Loučkách na Sokolovsku se po letech dočkali satisfakce. Lidé z bývalé správní rady, kteří vyvedli z účtu domu více než dva miliony korun a dostali ho tak na pokraj krachu, musí z rozhodnutí soudu větší část peněz vrátit.

Sabina Fialková v denní místnosti Oázy klidu v Loučkách v době, kdy domov pro seniory vedla jako ředitelka. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Psal se květen 2008 a vedení soukromého pečovatelského domu Oáza klidu v Loučkách se otřáslo po velmi divokém převratu.

Nová správní rada v čele s Janou Klimešovou a psychiatrem Jiřím Bartošem tehdy asi na tři týdny za dramatických okolností ovládla léčebnu.

Bartoš s Klimešovou vzápětí změnili v Komerční bance podpisové vzory a z účtu Oázy vysáli 2,2 milionu korun. Částku poslali na soukromé konto jejich známé: odvolané ředitelce pečovatelského domu Sabině Fialkové.

Sabina Fialková

Do roku 2008 Sabinu Fialkovou všichni považovali za vzornou a obětavou pečovatelku. Pak ji ale majitel Oázy - společnost Abilita - odvolal z funkce ředitelky kvůli nesrovnalostem v hospodaření.

Ocitla se na lavici obžalovaných kvůli podvodu a zpronevěře 879 tisíc korun. V účtech léčebny byl ale takový nepořádek, že soud neměl dost důkazů, a exředitelku osvobodil.

Fialková potom založila další domov pro seniory v Horním Slavkově a pojmenovala ho Květinka. Neplatila však za služby a kvůli dluhům se dům ocitl bez dodávek energie.

Když Fialkové začala ve Slavkově hořet půda pod nohama, odvezla třicet starých a nemocných klientů do Ostrova. Tady pro ně zřídila nový seniorský domov. Přestěhovala je ale do budovy, která po přestavbě bez stavebního povolení ještě nebyla a nemohla být zkolaudována.

Domov starající se o víc než čtyřicet nemocných seniorů se tenkrát ocitl na pokraji krachu. Přišel o peníze, jež přitékaly od klientů, státu, kraje, měst a obcí.

Podal žalobu a kauzu kvůli podvodu chvíli vyšetřovala policie. Ta pak ale trestní stíhání obviněných zastavila.

Satisfakce se majitelé Oázy dočkali až teď. Krajský soud v Plzni v občanskoprávním řízení definitivně rozhodl, že žalovaní Klimešová s Bartošem odčerpali peníze z účtu protiprávně.

A nařídil jim vrátit Oáze klidu o.p.s. celkem 1,4 milionu plus úroky. Jakmile dvojice písemný rozsudek obdrží, musí zaplatit do tří dnů.

"Požadovali jsme zpět 2,2 milionu. Krajský soud nám ale nakonec přiřkl 1,4 milionu. I tak je to zadostiučinění," řekl právník Oázy klidu Pavel Rybář.

Vrácené peníze nyní léčebně výrazně pomohou. "Obraceli jsme v ruce každou korunu a žili z měsíce na měsíc," vzpomíná nerada šéfka Oázy Ilona Hanzlíčková. Tu správní rada Jany Klimešové a Jiřího Bartoše před čtyřmi lety na čas z funkce vyhnala.

Správní rada neměla oprávnění za Oázu klidu jednat

Ukázalo se ale, že nová správní rada s Bartošem nebyla "pravá".

"Soud to řešil jako předběžnou otázku ve sporu o 2,2 milionu korun. Konstatoval, že volba Bartoše do rady neproběhla v souladu se zákonem. Spolu s Janou Klimešovou tehdy nebyli oprávněni za Oázu klidu jednat," vysvětlil advokát Rybář.

Žalovaný Bartoš se ve čtvrtek odmítl k pravomocnému rozsudku vyjádřit. "Nebudu se s vámi bavit," řekl a ukončil telefonní hovor.

Klimešová od začátku neviděla na přesunu peněz vůbec nic divného. Vše se podle ní odehrálo na základě platných smluv a Fialková měla na peníze nárok.

"Týkalo se to nezaplaceného nájemného za objekt a movité věci za rok 2007. Včetně příslušného penále," uvedla v roce 2008 Klimešová. Tehdy pracovala jako právnička pro Fialkovou.

Zajímavé je, že z obdržených 2,2 milionu poslala Sabina Fialková vzápětí po 460 tisících korunách zpět Klimešové i Bartošovi. Spekulovalo se, že šlo o odměnu. "Jedná se o půjčku, kterou řádně splácím," tvrdila Klimešová.

Totéž u soudu říkal i Bartoš. Sama Fialková už nechce být s kauzou nijak spojována, i když peníze z Oázy klidu skončily tenkrát na jejím účtě. "Netýká se mě to. O rozsudku nic nevím. Nechci se k tomu vyjadřovat," prohlásila stručně.

Autor: Bohumil Zeman

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/oaza-klidu-v-louckach-dostane-zpet-d5e-/krimi.aspx?c=A121221_1869388_vary-zpravy_slv

Krajský úřad má dvojí metr. Domov pro seniory povolil a podruhé zamítl

4. září 2013 9:43

Tytéž pokoje, tatáž budova mezi Horním Slavkovem a Krásnem. V letech 2009 až 2011 tu podnikatelka Sabina Fialková se souhlasem krajského úřadu provozovala Domov pro seniory Květinka. Když teď o registraci nového Domova pro seniory Karkulka požádala podnikatelka Jitka Slováková, přišlo jí od kraje zamítavé stanovisko.

Dům pro seniory v době, kdy se jmenoval Květinka. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Přitom prvních sedm pokojů pro šestnáct klientů je už připraveno a oproti minulosti vylepšeno.

Souhlas dala i krajská hygienická stanice, když schválila provozní řád. Nasmlouvané zdravotní sestry a pečovatelky se už chystaly nastoupit do práce. Teď si hledají zaměstnání jinde nebo se zapsaly na úřad práce. Přes milion korun stály vnitřní stavební úpravy, včetně nákupu vybavení.

Dříve krajským úředníkům nevadilo, že seniorský domov Květinka fungoval v bývalé administrativní budově závodu Stannum re kolaudované na sociálně zdravotní zařízení. Teď jim to nestačí a ohánějí se novým územním plánem Horního Slavkova, podle něhož nelze domov pro seniory na Stannumu povolit (domov pro seniory však nedovoloval na Stannumu ani dřívější územní plán).

Nepomohlo ani povolení stavebního úřadu

Jitce Slovákové nepomohlo ani to, že drží v ruce písemné vyjádření stavebního úřadu v Horním Slavkově z letošního května. V něm stavební úřad potvrzuje, že budovu Stannumu lze dál užívat jako sociálně zdravotní zařízení s nepřetržitou ošetřovatelskou péčí.

"Z hlediska územního plánu tedy nic nebrání, aby kraj žádosti o registraci vyhověl. Pod sociálně zdravotní zařízení nepochybně spadá i domov pro seniory. Proč kraj kdysi Sabině Fialkové rychle během pár dnů vyhověl, aby domov mohla provozovat, a teď to nejde? Něco je špatně. Vidím v tom šikanu a nekalou hospodářskou soutěž," řekla majitelka budovy na Stannumu Miloslava Podhradská. Odvolání proti rozhodnutí kraje bude řešit ministerstvo práce a sociálních věcí.

Problém je zřejmě ve slovíčkaření. Sabina Fialková kdysi provozovala svou Květinku jako domov pro seniory, ale registraci měla na zdravotně sociální služby. Ty územní plán na Stannumu dovoloval a stále dovoluje. Slováková obojí spojila a požádala o "registraci sociální služby domova pro seniory". Posledních tří slov se krajští úředníci chytili a žádost zamítli.

Krajský úřad odmítl registraci vydat i proto, že podle něj je areál Stannumu velmi špatně dostupný. "Senioři by se odsud problematicky dostávali k lékaři a za dalšími službami. Namísto jejich začlenění jde spíše o izolaci," uvedla mluvčí kraje Jana Pavlíková.

Podhradská argumentuje, že za stejných podmínek už tu úřad jednou domov pro seniory povolil. "Je tu připraveno služební auto s řidičem, který kdykoliv klienty kamkoliv odveze." Kraj také tvrdí, že žadatelka "nemá potřebné materiálně technické podmínky pro provozování domova pro seniory". Přitom krajská hygienická stanice, která podmínky kontroluje, žádné námitky nemá a provozní řád schválila.

Celá budova má vyměněná okna za plastová. Každý pokoj je nově vybaven umyvadlem. Klienti by leželi na polohovatelných postelích. K dispozici mají bezbariérové koupelny, společenskou místnost, jídelnu, prádelnu. Je tu vymalováno, nový nábytek, záclony, zdi vyzdobené obrázky.

Autor: Bohumil Zeman

Zdroj: http://vary.idnes.cz/kraj-nechce-povolit-dum-pro-seniory-u-krasna-fml-/vary-zpravy.aspx?c=A130904_1972910_vary-zpravy_pl

Podnikatelka přestěhovala nemohoucí seniory do nezkolaudovaného domu

31. května 2011

Kontroverzní provozovatelka Domova pro seniory Květinka Sabina Fialková si se zákony hlavu neláme. Z Horního Slavkova, kde jí kvůli dluhům za energie hořela půda pod nohama, odvezla 31 starých a nemocných klientů do nového působiště v Ostrově. Tamní budova ale není zkolaudovaná a pro přestavbu nemá ani povolení.

Klienti domova pro seniory Květinka | foto: Martin Stolař, MAFRA

"Paní Sabina Fialková užívá dům načerno, bez kolaudačního souhlasu. Nyní zahájíme řízení o odstranění stavby," řekl v pondělí šéf odboru výstavby na radnici v Ostrově Pavel Pospíšil.

Provozovatelka domova pro seniory Květinka Sabina Fialková

Co bude s lidmi, Pospíšil netuší. Neumí si představit, že staří lidé skončí na ulici.
I když Fialkové hrozí pokuty od stavebního úřadu a hygieny, zdá se, že odvetných opatření se v nejbližších dnech bát nemusí.

Krajský úřad chce čekat příštích 15 dní na to, jestli podnikatelka splní svou povinnost a po stěhování ohlásí změnu v registračních podmínkách. Když ne, zahájí s ní kraj správní řízení o odejmutí licence pro poskytování sociální služby. To by byl pro Fialkovou a její Květinku konec.

Bez provozního řádu i kontroly hasičů

Překvapena je i Krajská hygienická stanice. Podle šéfky hygieniků Jitky Landové totiž Dům pro seniory Květinka nemá schválený provozní řád. A bez kolaudace ho ani mít nemůže.

Podivný byznys

Majitelka ostrovského domu, kde dosud dům pro seniory Květinka sídlil, tvrdí, že provozovatelka zařízení jí dluží statisíce korun za nájem i služby. Fialková vybírá od klientů 400 korun za každý den pobytu, ale zřejmě už je neposílá dál.

Podivné okolnosti provázely působení Sabiny Fialkové i dříve - v soukromém pečovatelském domě Oáza klidu v Loučkách. V roli vyhozené ředitelky ji policie obvinila z podvodu, zkreslování účetnictví a zpronevěry za 879 tisíc korun.

Vyšetřovatelé sice objevili vážné chyby v dokumentování výdajů a příjmů, soud ale Fialkovou v trestním řízení v roce 2009 osvobodil.

"Bez provozního řádu, který určuje pravidla pro ošetřování pacientů nebo výdej stravy, nesmí zahájit činnost, řekla Landová. Pokuta za prohřešek může být od pěti do deseti tisíc korun.

Velké riziko na sebe Fialková vzala hlavně z hlediska požární bezpečnosti. Protože objekt není zkolaudovaný, nemohli hasiči zkontrolovat, zda podnikatelka splnila veškeré jejich požadavky - třeba protipožární dveře ve všech pokojích, přetlakové větrání, elektronickou signalizaci.

"Nikdo nás na místní šetření zatím nepozval. Jestli v objektu nejsou všechny bezpečnostní prvky a nastane mimořádná událost, jsou klienti v mnohonásobně vyšším ohrožení," varoval mluvčí krajských hasičů Martin Kasal.

Sabina Fialková odmítla s MF DNES mluvit a nesrovnalost vysvětlit. "Nemám na vás ani chvilku," řekla do telefonu a zavěsila.

Stěžuje si na ni i majitelka budovy v Horním Slavkově Miloslava Podhardská, kde Květinka do neděle sídlila v nájmu. "Narychlo se vystěhovali do Ostrova. Finanční prostředky, které měla paní Fialková zaplatit nám, určitě částečně použila na rekonstrukci domu v Ostrově. Dluží mi za energie od roku 2009," řekla Podhradská.

Autor: Bohumil Zeman

Zdroj: http://vary.idnes.cz/podnikatelka-prestehovala-nemohouci-seniory-do-nezkolaudovaneho-domu-13m-/vary-zpravy.aspx?c=A110531_100850_vary-zpravy_alt

Podnikatelka z Karlovarska vede ke krachu už druhý domov pro seniory

30. března 2011

Po podnikatelce Sabině Fialkové zůstávají dluhy a spoušť. Ke zkáze vede už svůj druhý domov pro staré a nemocné lidi - Květinku v Horním Slavkově. Podivné okolnosti provázely i její působení v pečovatelském domě v Loučkách.

Podnikatelka Sabina Fialková. | foto: Martin Stolař, MAFRA

"Sabina Fialková mi dluží přes tři miliony korun. Já už nemám, z čeho bych její domov dotovala, dostala jsem se sama do existenčních potíží. Nemám jinou možnost. Jasné je, že staří lidé tu dál být nemohou," řekla majitelka domu Miloslava Podhradská.

Obě ženy přitom bývaly kamarádky. Zítra se Podhradská chystá odpojit domov, ve kterém žije více než třicet starých a nemocných lidí, od tepla, elektřiny, vody a přestane lidem vařit. Přitom Fialková vybírá od klientů 400 korun za každý den pobytu, ale už je neposílá dál.

Podhradská prý Fialkovou žádala, aby zaplatila aspoň 200 tisíc za jídlo za letošní rok, aby měla za co nakoupit uhlí.

"Ona mi ale oznámila, že bude ráda, když přestanu vařit a prát. A že na mě podá trestní oznámení, když odpojím energie a ohrozím tím babičky a dědečky," řekla Podhradská.

Fialková, která získala v roce 2006 cenu Osobnost kraje, nechce o svém zvláštním stylu podnikání vůbec mluvit. "Nikomu nic nedlužím. Nebudu se k ničemu vyjadřovat a nic nepište," odpověděla na dotaz MF DNES.

Podivné okolnosti provázely i působení v Loučkách

Podle některých informací koupila nemovitost v Ostrově a domov pro seniory tam chce přestěhovat. Začala už s rekonstrukcí, ta ale má být hotova až za měsíc. To už ale zřejmě přijde o současné klienty ve Slavkově.

Podivné okolnosti provázely působení Sabiny Fialkové i dříve - v soukromém pečovatelském domě Oáza klidu v Loučkách. V roli vyhozené ředitelky ji policie obvinila z podvodu, zkreslování účetnictví a zpronevěry za 879 tisíc korun.

Vyšetřovatelé sice objevili vážné chyby v dokumentování výdajů a příjmů, soud ale Fialkovou v trestním řízení v roce 2009 osvobodil.

Autor: Bohumil Zeman

Ombudsmanka: V Česku bují nelegální domovy pro seniory

Velikost textu:

24. 6. 2014 12:30, autor: raš aktualizováno 24. 6. 2014 17:39

Brno – V Česku fungují desítky nelegálních ústavů pro seniory. Jejich provozovatelé sice nabízí stejné služby jako klasické domovy, jenže nemají potřebnou registraci pro provozování sociálních služeb. Kontrola ombudsmanky Anny Šabatové teď ukázala, že péče v nich je nedostatečná - práci v nich nevykonávají profesionální ošetřovatelé, ale laici, kteří třeba léky klientům podávají dle svého uvážení.

Ilustrační foto

Úředníci z kanceláře ombudsmanky navštívili sedm neregistrovaných zařízení po celé zemi a na závažná pochybení narazili všude. Třeba o Centru komplexních služeb pro rodinu a domácnost v Kunštátě na Blanensku mluví zpráva Kanceláře veřejného ochránce práv jako o jednom z nejhorších.

"Není tam zahrada ani žádný jiný prostor, kam by mohli jít senioři na čerstvý vzduch. Ale zejména tam byly velice podivně vytvořené postranice na postelích. Zřejmě byly vytvořeny amatérsky, a to tak, že by se o to mohl člověk dokonce zranit," popsala zjištění ombudsmanka Anna Šabatová.

Zjištění ombudsmanky potvrdila i kontrola krajského úřadu. "Musím opravdu konstatovat, že se jedná o jedno z těch zařízení, které bych nikdy nikomu nedoporučil k užívání," potvrdil krajský radní pro sociální oblast Marek Šlapal (ČSSD).

Seniorka

Ředitelka penzionu Khrystyna Chernei se ale hájí tím, že všech 22 klientů, kteří u nich našli nový domov, je spokojených. "Mají tady restauraci s nádhernou zahrádkou plnou kytek, kam chodí i děti, ženy tam chodí na zmrzlinu, muži si dávají nealkoholické pivo. Ty zábrany, které paní ombudsmanka kritizuje, sloužily svému účelu. Klienty nijak neomezovaly v pohybu, mohli se v noci normálně hýbat. Všechno to bylo pro jejich dobro. Pro nás je důležitější, aby si klient nijak neublížil," obhajovala postup Chernei

Po dvou a půl letech provozu přesto kritizované zařízení končí. Na konci měsíce čeká seniory stěhování do jiných domovů v kraji.

Ministryně Michaela Marksová o problémech s nelegálními domovy seniorů:

"Z pohledu ministerstva, které sídlí v Praze, nedohlédnu do nějaké obce, že tam takové zařízení je. To je hlavně na lidech, kteří v obci jsou, vidí, že tam takové zařízení je. Potom ho musí nahlásit na krajský úřad. Stát má bohužel velice špatné mechanismy kontroly."

Ostatně se zamykáním klientů na pokojích přes noc nebo se zákazy vycházek se úředníci setkali na řadě míst. Stejně jako s tím, že v zařízení pracuje personál bez potřebné kvalifikace. Ten navíc dle vlastního laického uvážení podává klientům léky, včetně těch, které vyžadují injekční podávání. To je podle Anny Šabatové nepřípustné. "Klienti jsou přitom často lidé, kteří nutně potřebují velmi specifickou, náročnou a odbornou péči," zdůraznila Šabatová.

Rada úředníků proto zní - pečlivě prověřujte místo, kam chcete poslat své blízké. Jako příklad toho, jak se o seniory starat kvalitně, uvádějí třeba zařízení v Zastávce na Brněnsku. Klienty si tam ohlídají i bez zábran a stará se o ně vysoce kvalifikovaný personál.

přehrát video

Ombudsmanka varuje před domovy bez registrace

A. Šabatová, M. Marksová: Nedůstojné ústavy pro seniory

"Tenhle náramek nosí naši klienti, kteří ztrácí orientaci. Kdyby chtěli nekontrolovaně opustit zařízení, tak by se jim mohlo něco stát. Proto ve chvíli, kdy se někdo s náramkem přiblíží k bráně, ta se automaticky zavře," popsal jednu z vychytávek ředitel Domova pro seniory v Zastávce Vilém Buriánek.

Nelegální ústavy žijí jen z peněz svých klientů

Zatímco oficiální zařízení musí splňovat přísné požadavky, registrovat se na příslušném krajském úřadě a taky umožnit kontroly sociálním pracovníkům, neregistrovaná centra nic z toho neřeší. Laik přitom často nemusí vůbec poznat, že jde o nelegální ústav - většinou totiž nabízí totožné služby jako registrované domovy. Kolik takových domovů nejen pro seniory, ale i pro další skupiny obyvatel v České republice je, si nikdo netroufá odhadnout.

Neregistrované ústavy ale podle Šabatové obcházejí zákon, a jejich provozovatelům hrozí až milionová pokuta nebo trestní stíhání. Ministerstvo práce a sociálních věcí i kraje proto ombudsmanka vyzvala, aby se úředníci zaměřili na jejich kontrolu. "Nechceme házet všechny do jednoho pytle s tím, že se chtějí přiživovat na péči o nemohoucí seniory. Někteří zřizovatelé mají jistě dobré pohnutky, ale tímto způsobem prostě nemohou postupovat," dodala Šabatová. Ti, kteří dosud registraci nemají, by o ni měli co nejdříve požádat, v opačném případě by měli služby přestat nabízet.

Zdroj: ČT Brno, ČTK

Kdo je hyena z Domova Petruška? Seniory okrádala už v minulosti!

Měla o ně pečovat, místo toho bezmocné staré lidi týrala a dělala si z nich stroj na peníze. Ředitelka šestajovického domova důchodců Petra Brožová byla přitom za kriminalitu páchanou na seniorech odsouzena už v minulosti!

Jak je možné, že žena, která byla v minulosti odsouzena za okrádání důchodců, si mohla otevřít domov pro seniory? Podle kriminalistů k tomu neměla žádná potřebná povolení a své zařízení za něj jen vydávala. Její živnostenské oprávnění totiž umožňuje provozovat pouze ubytovací zařízení!

Se svým expřítelem si jako své klienty vytipovávala seniory bez rodin, kteří vlastnili nemovitosti nebo větší finanční prostředky. Nemuseli se tak obávat příbuzných, kteří by si jejich podnikání prověřili.

Z vyšetřování vyplývá, že s podváděním starých, důvěřivých lidí měla Brožová bohaté zkušenosti. "Kriminalisté zjistili, že byla v roce 2011 a 2012 společně se svou sestrou soudně trestaná kolínským soudem za spáchání trestných činů krádeže, porušování domovní svobody a podvodného jednání páchaných na seniorech, za což měla být v podmínce až do roku 2017," uvedla policejní mluvčí Jana Rösslerová. Sestry se tehdy vydávaly za zaměstnankyně energetické společnosti a pod záminkou nedoplatku odcizily v nestřežený okamžik seniorům životní úspory z bytu.

Rodinu do svých podvodů zapojila Brožová i tentokrát. Všichni zaměstnanci Domova Petruška jsou totiž její příbuzní. Pro pečovatelskou práci a sociální služby přitom ale nemají dostatečné vzdělání.

Na podvodné jednání upozornil kamarád jedné ze seniorek, která v domově žije. Bylo mu divné, že jí neustále chodí upomínky za nezaplacené složenky. Později se ukázalo, že byl její účet v bance zrušen. Krátce poté, co se do domova nestěhovala, ji totiž Brožová odvezla do banky a nechala jí příslušné papíry podepsat. Peníze, více než milion korun, převedla na účet svého expřítele. Nebude to ale zřejmě jediný případ, policisté hledají i další poškozené a nevylučují, že obvinění proti dvojici bude rozšířeno. Prověřují totiž i podezřelá úmrtí, ke kterým v zařízení došlo.

Autor: kon, ljš

Krev i moč na podlahách, laické podávání tišících léků… To není horor, ale "domov" pro seniory

30. 1. 2015 17:22

Je to skutečně síla a černá můra zároveň. Nicméně - děje se tak. Proto by měl číst každý, kdo přemýšlí o umístění někoho blízkého do zařízení pro seniory. Jak se ukazuje, v některých z nich je běžně podávána klientům nevyhovující strava, a to i těm s dietou. Jsou tak ohrožováni podvýživou a dehydratací. Není respektována lidská důstojnost a někdy ani hygienické standardy. V jednom zařízení, byla dokonce účelově podporována a prohlubována inkontinence klientů…

Krev i moč na podlahách, laické podávání tišících léků… To není horor, ale "domov" pro seniory“.

Výkaly na chodbách, hlad, smrad, mlácení babičky přes ruce. Ještě horší zprávy o ,,péči" o staré lidi v Česku

Smrad z moči a výkalů. Tak prý u nás žijí staří lidé v nelegálních ,,domovech důchodců“.

Své blízké do takových zařízeních rozhodně nedávejte.

Všem čtyřem zařízením ochránkyně jasně sdělila, že buď musí jejich služby dosahovat zákonem vyžadovaných standardů a zařízení se registruje k poskytování pobytových sociálních služeb, nebo musí s touto formou podnikání skončit. Veřejnost pak varuje, aby do těchto zařízení své blízké nedávala.

Zmiňovaná, nově odhalená zařízení pro seniory formálně fungovala pouze jako ubytovací zařízení, přitom však poskytovala péči jako sociální služba například typu domov pro seniory. "Takový postup představuje porušení zákona o sociálních službách. Ten dovoluje poskytovat sociální služby až po získání oprávnění (registraci) a stanovuje také povinnost splňovat standardy kvality a další náležitosti. Zařízení tak unikala jakékoli kontrole, která se provádí v zařízeních sociálních služeb“.

Byli nalezeni i pouze německy hovořící klienti, kterým nerozuměl personál

A v čem všem byly nalezeny chyby? Ve výše uvedených čtyřech zařízeních docházelo v různé míře k neoprávněnému omezování osobní svobody, zásahům do soukromí, k rizikovému a netransparentnímu používání léků, včetně tlumicích. "Byla zde podávána nevyhovující strava, a to i klientům s dietou, obecně hrozila podvýživa a dehydratace. Nebyla respektována lidská důstojnost a někdy ani hygienické standardy. V jednom zařízení byla účelově podporována a prohlubována inkontinence klientů. Navíc personálu bylo v zařízeních málo a neměl odborné předpoklady. Platby za pobyt v zařízení přesahovaly v některých případech průměrný starobní důchod. Ve všech případech odevzdávají klienti zařízení část nebo celý příspěvek na péči, ačkoli ho podle zákona neregistrovanému zařízení dávat nemohou“.

Aby toho nebylo málo, ve dvou zařízeních se nacházeli senioři hovořící pouze německy. Personál jim tedy nerozuměl a nebyl schopný se s nimi domluvit.

Penzion pro seniory ATRIUM, Liberec

Zařízení poskytuje ubytování, stravu a péči v rozsahu, který charakterizuje sociální službu "domov pro seniory“. Ředitelka sama uvedla, že se klientům záměrně prezentují jako registrovaný domov pro seniory, aby je zbytečně nemátli.

Zjištění v zařízení jsou natolik závažná, že podle ochránkyně mohou dosahovat intenzity trestného činu, zejména v případě omezování osobní svobody a neoprávněného podnikání. Ochránkyně o nich proto informovala okresní státní zastupitelství. Současně upozornila zařízení, že má neprodleně odstranit nedostatky a vytvořit podmínky pro úspěšné zaregistrování sociální služby, nebo činnost ukončit.

Chybí výtah, i když nepohybliví klienti jsou umístěni nahoře

Dle vyjádření ředitelky zařízení při návštěvě dvě třetiny klientů trpěly demencí, někteří klienti měli diagnostikovánu duševní poruchu, řada klientů se projevovala neklidem, část klientů byla imobilních, včetně zcela ležících. Zařízení se však nachází v třípodlažní budově, která není pro pobyt těchto klientů přizpůsobena. V minulosti sloužila jako hotel, není zde výtah a různé úrovně podlahy i v jednotlivých patrech představují další bariéry. Nepohybliví a méně pohybliví klienti se přitom nacházejí převážně v horních patrech a v případě potřeby jsou snášeni ručně. Bylo by velmi obtížné je např. evakuovat.

Šéf spolku seniorů: Pořád řešíte peníze, kvalitu péče. Ale ptá se někdo, zda mají staří důvod vůbec žít?

Psali jsme o hrůzném zacházení se seniory. A takto do toho vstupuje vláda

Důchodci prý častěji uvažují nad sebevraždou. A to není vše…

Bijí mě, ponižují mě, chci se zabít. Číst tento článek o seniorech chce odvahu

Mnozí klienti jsou nuceni trávit téměř veškerý čas v pokojích a zařízení opouští jen výjimečně, neboť organizované vycházky neprobíhají a bez pomoci se většina klientů ven nedostane. Nemohou pak opustit ani své podlaží.

Za služby je přitom nutné platit 10 tisíc korun měsíčně!

Za poskytované služby je stanovena úhrada ve výši přesahující průměrný starobní důchod. Jen nájemné a energie jsou vyčísleny na 10 000 Kč měsíčně. Většina klientů pobírala příspěvek na péči, který buď celý, nebo jeho polovinu odevzdávají zařízení. U klientů s příspěvkem na péči od II. stupně tak může celková měsíční platba zařízení za veškeré služby dosahovat až 26 500 Kč. Nad rámec klient hradí nákup hygienických pomůcek. Zůstatek ve výši 15 % příjmu pro osobní potřebu se klientům neponechává. Zařízení přitom nemá registraci k poskytování sociálních služeb, takže mu nemůže být příspěvek na péči odevzdáván.

V zařízení chybí kvalifikovaný personál, ošetřovatelská péče je poskytována laicky, existuje vysoké riziko špatné péče a možného ohrožení zdraví klientů.

Vedení dokumentace je nedbalé, záznamy o stavu klientů a poskytované péči jsou psány dle uvážení personálu, u zaznamenaných událostí nelze vysledovat následné kroky (např. informování lékaře apod.), nelze dohledat vývoj zdravotního stavu jednotlivých klientů (např. když personál tvrdí, že klient potřebuje navýšit medikaci).

Rizikové nakládání s léky bez lékařských předpisů

Rizikové je nakládání s léky. Ty podává rovněž nekvalifikovaný personál, a to včetně např. píchání inzulínu. Přitom podávat léky, pokud se tak neděje v neformální domácí péči, smí podle právních předpisů jen všeobecná sestra na základě indikace lékaře. Jednání zařízení není jen správním deliktem, ale může mít i trestněprávní důsledky (trestný čin ublížení na zdraví).

Léky dával personál bez konzultace s lékařem do jogurtů

Personál dokonce léky některým klientům drtil a míchal do nápoje či jogurtu, aniž by to bylo konzultováno s lékařem. Jedná se o nepřípustný přístup – léky mohou mít po rozdrcení pozměněný účinek. Dále se ztrácí přehled o tom, kolik účinné látky do sebe klient dostal.

Personál sám rozhodoval o podání či odejmutí léku (dokonce i léku s tlumivým účinkem) bez lékařského předpisu. Ze záznamů také vyplynulo, že mohlo docházet i k situacím, kdy tlumivý lék předepsaný jednomu klientovi mohl být podán jinému.

Uložení léků a nakládání s nimi bylo nedbalé a představuje nepřijatelný hazard se zdravím a životy klientů. Některé léky byly uloženy na pokojích u klientů, což je u osob s pokročilou demencí rizikové. Ze záznamů pak vyplývá, že si klienti sami prášky brali, aniž by personál věděl, jaké množství. Některé uložené léky měly prošlou expirační lhůtu.

Úrazy, tržné rány na denním pořádku

Personál sám prováděl ošetřování dekubitů i poranění různého rozsahu a závažnosti. Záznamy uvádějí různá zranění hlavy či tržné rány při pádech, které jsou doslova na denním pořádku. V zařízení však nebyla nastavena pravidla pro neodkladné hlášení úrazu praktickému lékaři. Záznamy o pádech jsou neúplné, nevyplývá z nich, zda následovalo lékařské ošetření, nevyhodnocují se, aby bylo možné přijmout opatření k prevenci

Důchodci prý častěji uvažují nad sebevraždou. A to není vše…

Bijí mě, ponižují mě, chci se zabít. Číst tento článek o seniorech chce odvahu

Skrytá pravda: Staří lidé jsou krutě týráni, výsměch zažívají i na síti

V Česku se každý den objeví nový případ týrání seniora.

Někteří klienti byli v noci zamykáni na pokojích. Ze záznamů vyplývá, že sami klienti takové omezování osobní svobody nesou nelibě a protestují proti tomu. Řadě klientů jsou u lůžek nasazovány postranice. Podle kusých záznamů je účelem omezit je v pohybu (tomu odpovídá i nasazování tlumicích léků a uzamykání na pokoji), přitom není zřejmé, kdo o používání postranic rozhodl a proč. Používání postranic v zařízení se jeví jako mimořádně rizikové z hlediska poškození zdraví klientů (přelézání postranic) a jejich práva na volný pohyb.

Špatné spojení s okolním světem. Nebo žádné

Klienti nemají možnost dovolat se pomoci. Teoreticky zde existuje vnitřní telefonní linka napojená na recepci, jenže na některých pokojích není telefon nebo je odpojen, ležící klienti na něj nedosáhnou a v noci není ani zajištěna nepřetržitá obsluha recepce. Klienti jsou tak odkázáni na křik nebo pomoc spolubydlících, případně si musí pro pomoc dojít sami. Pokud jsou navíc uzamčeni v pokoji, nezbývá než čekat, zda je recepční uslyší. Je zřejmé, že v akutním případě se klientovi nemusí pomoci dostat včas.

Jídelníček nedbá na nutriční potřeby klientů, což s sebou nese riziko malnutrice, zejména u klientů trpících syndromem demence. Není zaznamenáván příjem stravy a tekutin, nesleduje se váha klientů. Řada klientů přitom nedojídá a samostatně nepije. Personál odnáší celé či jen zpola snězené porce. Z propouštěcích zpráv některých klientů, kteří byli v minulosti hospitalizováni v nemocnici, opakovaně vyplývá, že byli značně dehydratováni. Podávání stravy neprobíhalo důstojně – klienti dostávali jídlo v hlubokých plastových dózách, které nemají nic společného s talířem.

Koberce potřísněné močí i krví

V zařízení byla silně cítit moč, koberce byly místy potřísněné močí nebo dokonce i krví. S mikčním režimem se nepracuje, personálu je tak málo, že není k dispozici na zavolání, aby dopomohl na WC. Inkontinence se řeší pouze zavedením plen.

Výkaly na chodbách, hlad, smrad, mlácení babičky přes ruce. Ještě horší zprávy o ,,péči" o staré lidi v Česku

Smrad z moči a výkalů. Tak prý u nás žijí staří lidé v nelegálních ,,domovech důchodců"

Neregistrované domovy téměř týrají seniory.

Skrytá pravda: Staří lidé jsou krutě týráni, výsměch zažívají i na síti

Zařízení zpracovává osobní údaje klientů, včetně citlivých údajů o zdravotním stavu, aniž by k tomu klienti dali výslovný souhlas. Může do nich nahlížet kdokoli z personálu. Jde o postup v rozporu se zákonem. Lékaři mohou poskytnout potřebné minimum informací k zajištění péče osobám, které budou o pacienta osobně pečovat. Nemohou však sdělovat žádné informace o pacientech zařízení ubytovacího typu s výjimkou případu, kdy klient udělí výslovný souhlas.

Domov na kopci, Červený Újezd

Jde o ubytovací zařízení bez oprávnění k poskytování sociálních služeb, které podle slov svého jednatele registraci neplánuje. Magistrát hl. města Prahy již dříve uložil zařízení pokutu ve výši 250 000 Kč za správní delikt poskytování sociální služby bez oprávnění (dosud nebyla uhrazena).

Zařízení s kapacitou až 700 osob se nachází v komplexu bývalého uprchlického tábora. Podle sdělení personálu se v zařízení v době neohlášené návštěvy nacházelo cca 80 klientů (seznamy nebyly úplné a vzájemně se lišily). V jedné budově byli relativně soběstační klienti, ve druhé klienti závislí na péči. O umístění do budov rozhodoval personál. Minimálně 17 klientů bylo omezeno ve svéprávnosti, mezi klienty závislými v nějaké míře na péči druhé osoby byli jak senioři, tak lidé středního věku.

Mnoho klientů přešlo do Domova na kopci přímo ze zdravotnického zařízení, kde jejich přesun vyjednávala sociální pracovnice (případně společně s opatrovníkem). Klienti přecházeli z velmi vzdálených lokalit ze severní Moravy a řada veřejných opatrovníků (obecní úřady) smlouvu se zařízením uzavřela korespondenčně. Zařízení tímto způsobem sváželo lidi závislé na péči, aniž by mělo oprávnění k poskytování sociálních služeb.

Žádná vyúčtování, podivné nakládání s penězi klientů

Nakládání s penězi klientů je nedostatečně transparentní. Klienti nemají k dispozici vyúčtování, platbám nerozumí. Výše úhrady se liší v závislosti na výši jejich příjmu. Klientům není garantován žádný zůstatek jejich příjmu pro osobní potřebu, jak je to zákonem o sociálních službách stanoveno pro pobytová zařízení sociálních služeb.

Část klientů pobírá příspěvek na péči, který pošta předává přímo zařízení k úhradě celkové ceny za pobyt. Podle zákona je však příjemce povinen využít příspěvek na péči k zajištění pomoci buď osobou blízkou, asistentem sociální péče nebo registrovaným zařízením sociálních služeb. Příjemci se tak vystavují riziku odnětí příspěvku a zařízení je do situace obcházení zákona vědomě uvádí. Zaměstnanci jsou zapsáni na Úřadu práce ČR jako asistenti sociální péče a uzavírají s klienty smlouvy, takže každý ze zaměstnanců je formálně asistentem několika klientů (i sám jednatel společnosti je takovým asistentem). Asistent sociálních služeb je ale institut, který má pomáhat lidem, aby mohli i nadále zůstat v přirozeném domácím prostředí bez nutnosti využívat pobytových zařízení. Klientům Domova na kopci však péči ve skutečnosti poskytuje neregistrované zařízení prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří jsou asistenty jen naoko. Zřejmým účelem asistentů sociální péče v Domově na kopci je tedy snaha získat pro neregistrované zařízení finanční prostředky z příspěvku na péči.

Zařízení se zaměřuje na sociálně slabší klienty a činí je závislými na péči i na instituci jako takové. Zjištěné životní podmínky jsou přitom nedůstojné a nehygienické.

Soukromí chybí i při přebalování či provádění všech hygienických úkonů

Klienti nemají zajištěno soukromí ani při provádění hygienických úkonů, přebalování, koupání. Vše se děje před zraky ostatních. Nikde v zařízení nejsou madla, která by klientům se sníženou pohyblivostí pomáhala. Zejména v prostorách, kde bývá mokro a kluzko (koupelny, toalety), jde o základní prvek prevence zranění.

Ležící klienti nemají k dispozici žádné signalizační zařízení a musí si pomoc přivolávat křikem.

Přímou péči zajišťuje 7 pracovnic, což s ohledem na počet klientů a jejich zdravotní stav není dostačující. Péče nemůže být zajištěna dostatečně kvalitně, komfortně a bezpečně, navíc dochází k přetěžování pečujícího personálu. Personál také není dostatečně kvalifikovaný pro rozsah služeb, které poskytuje.

Režim dne je v zařízení stanoven poměrně pevně, personál určuje, kdy a kdo může opustit budovu, kontroluje úklid pokoje a věcí ve skříňkách, kdy jsou vydávány cigarety a kolik apod. Personál se chová, jako kdyby se jednalo o značně restriktivní sociální službu. V důsledku tohoto přístupu jsou klienti pasivní a čekají na pokyny personálu. Chovají se spíš jako pacienti v psychiatrické nemocnici, ne jako samostatní lidé. Není přitom jasné, na jakém základě je v zařízení praktikován dohled a režimová opatření, když se má právně jednat o pouhé ubytovací zařízení a tyto "služby“ nejsou ani předmětem jiného smluvního ujednání.

Nesleduje se příjem potravy

Jídlo se neupravuje podle potřeb klientů – složením, nutriční hodnotou, pestrostí ani úpravou (mletí, mixování apod.) se zařízení nezabývá. Ani klienti se zdravotními problémy (např. trpící cukrovkou, demencí, případně při průjmu) nemají uzpůsobenou stravu. Zejména u závažných případů cukrovky se jedná o stav, který může mít vážné zdravotní následky. Nesleduje se příjem stravy a tekutin, a to ani v případech, kdy o to požádá lékař. U některých klientů tak vzniká reálné riziko malnutrice.

Nakládání s léky je v zařízení v některých ohledech rizikové. Některá léčiva byla prošlá, jiná skladovaná bez udání jména klienta, kterému patří. Léky připravuje zdravotní sestra na týden dopředu na základě medikačních karet, které nejsou nijak signovány, takže není zřejmé, kdo a kdy daný lék předepsal. O některých podáních léků rozhoduje sama sestra.

Zařízení zpracovává velké množství osobních a citlivých údajů klientů (např. lékařské zprávy), aniž by bylo zaznamenáno poskytnutí souhlasu klientů. Údaje nejsou chráněny, jsou dostupné komukoli z personálu (např. občanské průkazy uložené v místnosti, od které má kdokoli z personálu klíče apod.), aniž by byl přehled o tom, kdo s doklady a údaji přišel do styku, či zda je nějak nezneužil.

Nedostatečně vedená dokumentace o péči

Dokumentace o poskytované péči není vedena tak, aby z ní byl zřejmý průběh péče - zápisy jsou minimální a nepřehledné. Není tak zaručena kontinuita péče a uchování důležitých informací o klientovi a jeho zdraví.

Vzhledem ke zjištěným nedostatkům a zejména trvajícímu neoprávněnému podnikání předala ochránkyně informace o zařízení okresnímu státnímu zastupitelství k posouzení, zda jednání zařízení nedosáhlo intenzity trestného činu.

Penzion Jiřinka, Brno

Penzion se prezentuje jako zařízení zaměřené na komplexní péči o seniory odkázané na pomoc druhé osoby a na těžce zdravotně postižené klienty. Činnost provozuje na základě živnostenského oprávnění k výrobě, obchodu a službám.

Cena za poskytované služby byla 23 000 Kč měsíčně a zahrnuje ubytování, stravování, úkony péče a zprostředkování služeb. Mimo to si klient zvlášť hradí doplatky za léky, registrační poplatky, nadstandardní hygienické potřeby, použití telefonu, osobní doprovod. V době nepřítomnosti v zařízení hradí rezervační poplatek za lůžko ve výši 230 Kč/den. Zařízení nebere žádné ohledy na finanční situaci klientů a negarantuje jim žádný zůstatek z jejich příjmů, jak to stanovuje zákon o sociálních službách.

Čisticí prostředky umístěné v kuchyni vedle potravin

Zařízení má kapacitu 10 míst a v době návštěvy bylo přítomno 6 klientů starších 75 let, všichni trpící nejrůznější formou demence. Zařízení není pro pobyt těchto klientů přizpůsobeno po materiální a technické stránce. Hrozí zvýšené riziko pádů, prostory nejsou označeny, takže klienti s demencí mohou mít problém rozpoznat je. Čisticí prostředky a chemikálie jsou uloženy na toaletě používané klienty (včetně klientů s demencí) i v kuchyni vedle potravin, což je obojí nevhodné a rizikové.

Klienti nemají zajištěno soukromí, společná toaleta a vana nejsou opatřeny zástěnou, při provádění hygieny na lůžku nebo výměně inkontinenčních pomůcek není používána mobilní zástěna.

Léky klientům připravuje neregistrovaná zdravotní sestra na týden dopředu. Podávají je pak neregistrované sestry a pečovatelky, což je v rozporu s právními předpisy, neboť léky může podávat jen všeobecná zdravotní sestra na základě indikace lékaře.

Pacienti jsou neustále tlumeni léky – omezování svobody?

Personál podává léky i mimo pravidelné užívání, ze záznamů vyplývá, že jde o neklidovou medikaci k tlumení klientů. Vzhledem k tomu, že Penzion Jiřinka je ubytovacím zařízením a nikoli poskytovatelem zdravotních či sociálních služeb, dá se takové používání léků s tlumivým účinkem posuzovat v krajním případě jako omezování svobody. Některým klientům personál léky drtí a míchá do jídla, aniž by to bylo konzultováno s lékařem.

Hrozící katastrofa, která čeká Česko kvůli stárnutí a důchodcům. Odborníci předložili scénář a řešení

Senioři nemají důstojné stáří. Myslí si to stále více lidí

Klienti nemohou samostatně opustit zařízení, vchodové dveře se zamykají. Poté, co jeden z klientů uprchl oknem a byl zpět přivezen policií, okna zařízení byla zafixována. Omezování svobody v zařízení typu "penzion“ či "ubytovna“ je přitom nepřijatelné. V zařízení se u postelí používaly postranice, aniž by byl zřejmý oprávněný důvod a byly vyzkoušeny jiné, méně omezující prostředky. Lze se tedy domnívat, že účelem postranic bylo omezení pohybu klientů.

Poskytovaná strava neodpovídá nutričním potřebám klientů, diabetická dieta jednoho z klientů spočívala v tom, že nedostával sladké. Nesleduje se riziko malnutrice, není sledována hmotnost, a to ani u klienta, kterému byla malnutrice diagnostikována od lékaře v nemocnici. V kuchyni se nacházely potraviny s prošlou lhůtou trvanlivosti.

S mikčním režimem se nepracuje, naopak je neodborným přístupem podporována a prohlubována inkontinence klientů.

Vzhledem ke zjištěnému špatnému zacházení s klienty a zejména skutečnosti, že je zařízení provozováno bez zákonem vyžadované registrace, obrátila se ochránkyně na krajský úřad s podnětem k zahájení řízení o správním deliktu neoprávněného poskytování sociálních služeb.

Penzion Spokojené stáří, Luhačovice

Zařízení se nachází v budově bývalého hotelu, čemuž odpovídá i vybavení. Kapacita je 100 míst, v době návštěvy zde bylo ubytováno 54 klientů, z toho 10 v oddělení pro osoby s demencí. Klienti uzavírají smlouvu o podnájmu nemovitosti a smlouvu o poskytování osobních služeb. Každou smlouvu klient uzavírá s jiným subjektem. Smlouva o poskytování služeb se uzavírá se společností, která je registrovaným poskytovatelem terénní sociální služby osobní asistence.

Množství personálu je nedostatečné a v rámci jednotlivých směn poddimenzované vzhledem k vysokým nárokům na péči o klienty. Důsledkem je jednak přetěžování personálu, ale také používání striktních režimových opatření a omezování klientů v pohybu. V ubytovacích zařízeních typu penzion či ubytovna je přitom nepřípustné, aby byla režimová opatření používána.

Nemožnost odejít z ústavu

Klienti nemohou opustit zařízení, na vstupních dveřích do oddělení pro klienty s demencí je dokonce dřevěná závora. Na chodbách chyběla madla, u schodů zábradlí, takže pohyb klientů byl značně ztížen a někteří tak byli v zařízení fakticky uvězněni. Denní režim je přizpůsoben potřebám zařízení, nikoli klientů. Ti byli probouzeni již v 5 hodin ráno a nuceni uléhat ihned po večeři v 17 hodin.

Doklady o poskytnuté péči a záznamy o klientech jsou nahodilé, sporadické a bez dostatečné výpovědní hodnoty a někdy úplně chybí. Medikační karty nejsou datovány ani nikým podepsány, takže není zřejmé, kdo lék předepsal, případně provedl v předpisu změnu.

Přestože se v zařízení nacházejí i klienti se specifickými nutričními potřebami (klienti trpící demencí, diabetici), není jim podávána žádná speciální dieta a jídlo je pro všechny stejné. Zařízení nespolupracuje s žádným nutričním terapeutem, o stravování rozhoduje personál na zcela laickém základě. Nesleduje se ani příjem stravy a tekutin, což zejména u klientů odkázaných ve výživě na ošetřující personál zvyšuje riziko malnutrice i dehydratace. Klientům, kteří přijímají pouze stravu mixovanou, byly všechny části jídla smíchány do jedné kaše (např. kuře, rýže, zelný salát).

Je to hyenismus.

Bijí mě, ponižují mě, chci se zabít. Číst tento článek o seniorech chce odvahu

Nebuďte drzá a nakupujte, babi. Zážitky o okrádání starých

Zařízení se sice veřejně prezentuje jako specializované na péči o osoby s demencí, ale personál k tomu není dostatečně proškolen, neví přesně, který klient trpí syndromem demence, případně v jakém stadiu onemocnění je. Neumí pracovat s projevy onemocnění a předcházet jim.

Personál netuší, jaký režim mají klienti mít

U klientů není zaveden mikční režim, personál nemá jasné zadání, kterého z klientů a jak často doprovázet či vysazovat na toaletu. Téměř všichni klienti proto používají inkontinenční pomůcky.

Není dlouhodobě sledováno a vyhodnocováno riziko pádů, přestože k nim dochází poměrně často. Nejsou ani zaváděna opatření k prevenci.

Postele s postranicemi, o kterých se neví, kdo o nich rozhodl

Postranice jsou běžně používány i u klientů schopných vstát, zařízení nevede evidenci, takže není jasné kdo, kdy a proč o nasazení postranic rozhodl. Vzbuzuje to podezření, že účelem postranic je omezení v pohybu a usnadnění práce personálu.

Klientům jsou ošetřovány rány bez předchozí diagnostiky lékařem, což je v rozporu s právními předpisy a neúměrně se zvyšuje riziko poškození zdraví klientů.

Nedbalé nakládání s léky a jejich podávání nedostatečně kvalifikovaným personálem výrazně zvyšují riziko zneužití nebo chybného užití. Není také možné, aby ubytovací zařízení ani osobní asistenti podávali léky s tlumivým účinkem za účelem zvládání neklidu či agrese. Je to možné pouze na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti.

Ochránkyně práv Anna Šabatová proto vyzvala zařízení, aby bezodkladně vytvořilo podmínky pro úspěšné zaregistrování pobytové služby. Do té doby by nemělo poskytovat ošetřovatelskou péči a mělo by přestat omezovat osobní svobodu klientů. Vzhledem k vágní reakci zařízení dala ochránkyně podnět krajskému úřadu k provedení inspekce a zahájení řízení pro správní delikt.

Že stát ve stáří pomůže? Tomu věří pět procent Čechů

Babičko, máš to za pár. Originální kampaň má povzbudit úctu ke stáří

Bída seniorů a česká hanba: Uvědomte si, že to čeká i vás

Hromosvodem společnosti se stávají důchodci

Důchodcům kradli jídlo přímo z talíře.

Domovy plné hrůzy a špíny. Jak žijí čeští senioři?

V Domově U Věže,  v zařízení pro seniory s Alzheimerovou chorobou ve středočeských Nupakách, zasahovala ve středu policie. Domov neměl povolení na provoz sociálních služeb. Podrobnosti nejsou známy. Senioři ale mají naštěstí kam jít, kraj je přestěhuje do registrovaných zařízení. A ještě jednou střední Čechy: u soudu právě stojí milenecký pár, který měl v Domově Petruška v Šestajovicích okrást čtyři seniory o 1,5 milionu korun.

Okrádání starších spoluobčanů, děsivé podmínky k životu, ale i naprostá absence zájmu o staré lidi plní v posledních týdnech stránky novin. O těch křiklavějších, například o přerovském „lazaretu" (viz grafika), už začali mluvit i politici. „Pro mě bylo asi nejsilnější setkání se ženou, obětí brutálního domácího násilí, která byla převezena do lazaretu z nemocnice na druhém konci Moravy," uvedla k přerovskému případu senátorka Jitka Seitlová (SZ). Soud stanovil jako ženina opatrovníka provozovatele zařízení, který za ni přebírá její peníze. „Sama nesmí mimo ubytovnu, nemá jak oslovit úřady a požádat o možnost propuštění či se dostat ven," popsala senátorka.

Kromě lazaretu, kde končili pacienti z léčeben z celé republiky, je dalším otřesným příkladem i případ seniorky, která zemřela v Karviné. Mrtvá ležela několik měsíců v bytě, který vlastní město. Obyvatelé okolních bytů údajně upozorňovali na zápach, který se z obydlí linul. Bylo jim prý řečeno, že může jít o zápach z plen, které kvůli svému zdravotnímu stavu někteří tamní obyvatelé využívají. Sice nešlo o porušení zákona, jenom si nikdo nedal práci zjistit, zda se se starou paní něco neděje.

Na otřesné podmínky v některých podobných zařízeních upozornila i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, v jejím hledáčku se ocitla čtyři zařízení, kvůli dvěma dala podnět státnímu zastupitelství.

Předražené služby

V libereckém Atriu si za služby berou větší peníze, než je průměrný důchod, jenom energie a nájem jsou v něm vyčísleny na deset tisíc korun. „U klientů  s příspěvkem na péči od II. stupně tak může celková měsíční platba zařízení za veškeré služby dosahovat až 26 500 korun. Nad rámec klient hradí nákup hygienických pomůcek. Zůstatek ve výši 15 procent příjmu pro osobní potřebu se klientům neponechává," tvrdí ombudsmanka, personál podle ní navíc rozhodoval o medikaci bez lékařských předpisů, pacienti byli zamykáni na pokojích, byli dehydratovaní a v domě byla cítit moč, kterou společně s krví byly potřísněné koberce.

Ředitelka penzionu Karla Kohoutová ale považuje zprávu za neadekvátní, zvažuje nyní žalobu kvůli poškození dobrého jména. „Takové tvrzení odmítám, léky u nás podává zdravotní sestra po konzultaci s lékařem, který k nám jednou týdně dochází, a pokud je potřeba, tak i víckrát," říká Kohoutová, podle které stát diskriminuje komerční zájmy lidí, kteří se rozhodli poskytovat služby seniorům podle živnostenského zákona. „Nikde není stanoveno, že penziony pro seniory na komerční bázi jsou nelegální. Reálné náklady na pobyt jednoho seniora činí 25 tisíc korun," vysvětluje Kohoutová, navíc od návštěvy ombudsmanky podle ní uběhlo už tři čtvrtě roku a mnohé věci se změnily.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží s neregistrovanými službami bojovat, od loňského roku zákonem zvýšilo pokutu za provoz bez registrace ze čtvrt milionu korun na rovný milion. Pouze registrace subjektů umožňuje státu alespoň minimální kontrolu dodržování standardů.

Ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí David Pospíšil: Problém není udělit pokutu, ale kam přemístit klienty

Přerovský lazaret poskytoval zcela neodpovídající služby. Kdo ho měl kontrolovat, kde se stala chyba?

Hlavní kompetenci dozorového orgánu má krajský úřad, ten kontroluje i neregistrované sociální služby. My do něj nezasahujeme. Víme jen, že  v roce 2013 lazaretu byla udělena 30tisícová pokuta a že  v současnosti probíhá opakované správní řízení, protože poskytovatel služeb neudělal vůbec nic, aby situaci napravil.

Jak je to možné?

Je to spíše systémový problém, kdy provozovatelé obcházejí zákon o sociálních službách a provozují podnikatelskou činnost v rámci živnostenského zákona. Kdybyste si chtěl založit hotel, tak do toho nemůže zasahovat odbor sociálních věcí. Problém nastává ve chvíli, kdy hotel začne vypadat jako domov pro seniory nebo pro osoby se zdravotním postižením.

Podle čeho se to pozná?

V okamžiku, kdy jsou tam posílány příspěvky na péči nikoliv na účet té konkrétní osoby, ale provozovatele. Poté nastupuje kontrola, která může uložit pokutu do jednoho milionu korun, ale nemůže zařízení zavřít. Ten člověk totiž dodržuje živnostenský zákon, kontrola se s ním tedy snaží alespoň dohodnout, aby zajistil kvalifikovaný personál a službu zaregistroval.

Máte přehled, kolik je u nás neregistrovaných sociálních služeb tohoto typu?

Přesný počet těchto služeb zjistit nelze – ale předpokládáme, že jich může být až 80. Krajské úřady jich už teď oficiálně identifikovaly 47, z toho u více než 20 je zahájeno správní řízení. Někdy ale může dojít k tomu, že provozovatel ani neví, že existuje zákon o sociálních službách, a kvalitní péči přitom poskytuje.

Plánují se nějaké změny, aby  k těmto případům nedocházelo?

Měnit správní řízení potřeba není, spíše to chce navýšit kapacity ubytovacích služeb, ale to je v kompetenci krajů. Připravujeme novelu zákona  o sociálních službách, měla by začít platit od ledna 2017, tam předpokládáme, že bychom víc rozpracovali pojmy služeb bez registrace, aby měly kraje větší možnosti při kontrole. Už jsme vydali metodiku, jak mají úřady tyto kontroly provádět. Snažíme se je informovat, že nemusí dělat kontrolu jenom v rámci sociálních služeb, ale mohou využít v rámci svých kompetencí sdružených kontrol s hygienickými stanicemi či hasiči. Snažíme se je také informovat, že existuje registr sociálních služeb.

Připravovaná koncepce sociálního bydlení by mohla také pomoci?

Ano, mnozí lidé, kteří do sociálních zařízení odchází, na tom nejsou zdravotně špatně, ale řeší svou bytovou situaci. To je i případ v Přerově. Mnoho lidí nechce z obav z budoucnosti odejít. Jde tak  o mnohem závažnější problém. V případě, že vláda na konci února tohoto roku schválí koncepci dostupného bydlení, tak připravíme zákon, který by měl zajistit běžné dostupné bydlení pro seniory a zdravotně postižené.

Podle dostupných dat mělo Česko převis žádostí o domov důchodců nad jejich nabídkou.

Vyšší poptávku evidujeme, zároveň ale víme, že data nejsou příliš relevantní. Přibližně 3000 až 5000 žádostí sice není v daném roce uspokojeno, jenomže lidé většinou podají tři čtyři žádosti do různých domovů. A každý poskytovatel je eviduje samostatně. Čekací doby se pohybují od půl roku do dvou let, takže je vhodnější dát žádost trochu dřív a v mezidobí využít jiné typy služeb. Lidé často nevědí, že existuje pečovatelská služba, která může docházet za klientem, nebo denní stacionáře.

Není navyšování kapacit v rozporu s metodikou ministerstva, která doporučuje dávat peníze na terénní a preventivní služby?

V rozporu to vlastně není – primárně by se do domovů neměli dostávat lidé, kteří mají první nebo druhý stupeň příspěvků na péči. To je většinou lehčí zdravotní postižení, menší míra potřeby. Zde je potřeba navýšit kapacity terénních služeb. Dříve to fungovalo tak, že lidé odcházeli do domovů pro seniory, i když to vlastně nepotřebovali. Mohli zůstat klidně doma a potřebovali jenom tři hodiny péče, pomoc s obědem nebo s obléknutím ráno a večer a během dne normálně fungovali. Tento trend se nyní zastavil. Snažíme se podpořit terénní služby, aby mohli lidé co nejdéle zůstat doma.

Šokovaná příbuzná muže, převezeného z lazaretu: Jak se něco takového může stát?

Přerov, Brno – Ilona Mahrová z Blanska, jejíž švagr strávil dva měsíce v lazaretu romského podnikatele Pavla Mirgy v Dluhonské ulici v Přerově, neskrývá rozhořčení. Jejího příbuzného po prodělané mozkové mrtvici někdo převezl do Nemocnice Milosrdných bratří v Brně a nechal napospas osudu. „Jak je vůbec možné, že se něco takového u nás může stát?," ptá se šokovaná žena.

Tři klienty z přerovské ubytovny našli ve středu dopoledne pracovníci Nemocnice Milosrdných bratří v Brně, a to ve vstupní části budovy. Byli tam zřejmě už delší dobu.

„Jednalo se o tři starší mentálně postižené muže. Seděli tam patrně delší čas, v civilním oblečení. Byli vyhladovělí a žízniví. Nebyli schopni komunikace, ale z jejich lékařských dokladů, které měli u sebe, vyplývá, že byli z přerovského zařízení. Nikdo nám je oficiálně nepředal. Zbavit se takto klientů je nelidské a neseriózní," komentovala to náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči Marta Ondříková.

„Zavolala mi nějaká paní, mluvila tichým hlasem, ale nepředstavila se. Řekla jen: Oni nás tady zavírají, takže vašeho švagra převážíme do Brna," uvedla. Víc jí nikdo neřekl.

Na základě tohoto telefonátu prý zalarmovala brněnskou nemocnici.

„Hned jsem jim volala, že tam někdo z ubytovny přijede. Na základě mého telefonátu se šli tedy podívat na chodbu. Švagr je po mrtvici, ale na své jméno reaguje. Když ho tedy na chodbě zavolali, tak se jim ozval. Podle toho taky poznali, že je to on," líčí dále.

Na celé situaci je podle ní zarážející, že sociální pracovníci města i kraje v médiích ujišťovali, že se po uzavření lazaretu postarají o jeho obyvatele. A přitom se děl se pravý opak. Rozvoz klientů řešil, jak se ukazuje, po své „vlastní ose" Pavel Mirga.

Romský podnikatel se k transportu klientů do Brna zpočátku nehlásil. Nakonec přece jen připustil, že už jsou někteří obyvatelé lazaretu jinde.

„Nemůžeme přece klientům bránit, když chtějí odejít. Informujeme ale sociální pracovníky, kolik jich chce odejít. Zatím odešli čtyři, jsou v Brně i jinde. Další dva, co jsou z Přerova, si možná ještě dnes vezme Český červený kříž," řekl Pavel Mirga.

„Švagr byl převezen do Přerova z psychiatrické léčebny v Černovicích. Je slepý, trpí demencí, má nevratně poškozený mozek po prodělané mozkové příhodě. Dříve byl alkoholik, ale už na to zapomněl. Rozhodně potřebuje odbornou pomoc," řekla. Sociální pracovníci prý rodinu ujišťovali, že je zařízení v Přerově na odpovídající úrovni.

Co bude dál se třemi postiženými lidmi z ubytovny Pavla Mirgy, které někdo zanechal na chodbě brněnské nemocnice? Její pracovníci už o klientech informovali brněnský magistrát. Všichni tři jsou zde totiž hlášeni k trvalému pobytu.

Většina lidí se chce ale vrátit zpět do měst, ze kterých pocházejí.

Dary pro lazaret: ponožky i banány

„Už jsme tam zavezli sponzorský dar od společnosti Ahold, která dodala potraviny a ovoce. Lidé dostanou také oblečení – prádlo, ponožky a pyžama, která budou s ohledem na to, že budou odcházet jinam, potřebovat," uzavřela.

Bída a strach.

Situaci v lazaretu chce řešit senátorka Reportáž redaktorů Deníku z ubytovny pro sociálně slabé Pavla Mirgy v Dluhonské ulici v Přerově rozpoutala před lety debatu o tom, nakolik je ještě legální „vydělávat" na lidské bídě. Teď se o osud tamních obyvatel s různými druhy postižení, kteří žijí v nedůstojných podmínkách, začala zajímat i přerovská senátorka Jitka Seitlová.

Zákon o sociálních službách v návaznosti na ústavu podle ní jasně říká, že rozsah a forma pomoci a podpory, poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb, musí zachovávat lidskou důstojnost osob. A přesně to se, jak ukázalo i nedávné šetření v ubytovně, neděje.

Provozovatel Pavel Mirga rozjel své podnikání v sociální sféře tak, že začal svážet z léčeben dlouhodobě nemocných v celé republice těžce nemocné pacienty.

Klienti jeho ubytovny mají různé typy postižení – někteří jsou po amputaci končetin na invalidním vozíku, jiní jen bezmocně leží na postelích. Z jejich životních osudů mrazí.

Soud stanovil jako jejího opatrovníka provozovatele zařízení, který za ni přebírá peníze.

„Sama nesmí mimo ubytovnu, nemá jak oslovit úřady a požádat o možnost propuštění či se dostat ven," popisuje.

Hygienické podmínky, stav objektu či poskytovaná strava by podle ní nevyhověly nejnižšímu standardu, vyžadovanému ve věznicích.

Kvůli žárovce na mráz

Na ubytovně navíc vládne strach. Jeden z obyvatel se třeba domáhal výměny jediné nesvítící žárovky v místnosti a byl za to vyvezen na mráz. Teprve pokus o sebevraždu jeho spolubydlící měl obměkčit personál a ten dovezl starého pána zase zpět.

V ubytovně v Dluhonské ulici žije v nedůstojných podmínkách asi čtyřicet lidí. Provozovatel Pavel Mirga ale tvrdí, že pouze zaplnil mezeru ve stávajícím sociálním systému a postaral se o ty, kteří by jinak skončili na ulici.

„Jsou to převážně klienti, kteří mají nízké příjmy, a nikde jinde se nechytnou – například v domovech důchodců nebo s pečovatelskou službou. Chtěl jsem provozování ubytovny letos v červnu ukončit, ale situace je taková, že se nám tyto lidi nedaří nikam umístit," řekl.

Nikdo se o ně nestará

Podmínky, ve kterých lidé žijí, totiž neodpovídají tomu, co stanovují právní předpisy.

Přestože jdou na účet provozovatele ubytovny finance státu, nemají obyvatelé lazaretu dostatek jídla, o potřebné lékařské péči ani nemluvě. Někteří jsou po mozkové mrtvici a vyžadují rekonvalescenci, jiní by potřebovali například pomoc psychologa. Nikdo se o ně ale nestará.

„Přerovský lazaret je totálním selháním státní správy v sociální oblasti. Sociální pomoc není jen přerozdělování plošných dávek a kontrola, ale především zajištění urychlené podpory těm, kteří mohou být v případě jejího neposkytnutí ohroženi na zdraví a životě“.

Domy plné hrůzy a špíny.

Přerovský lazaret poskytoval zcela neodpovídající služby. Kdo ho měl kontrolovat, kde se stala chyba?

Hlavní kompetenci dozorového orgánu má krajský úřad, ten kontroluje i neregistrované sociální služby. My do něj nezasahujeme

Jak je to možné?

Kolik je u nás neregistrovaných sociálních služeb tohoto typu? Přesný počet těchto služeb zjistit nelze.

Podle dostupných dat mělo Česko převis žádostí o domov důchodců nad jejich nabídkou.

Není navyšování kapacit v rozporu s metodikou ministerstva, která doporučuje dávat peníze na terénní a preventivní služby?

Primárně by se do domovů neměli dostávat lidé, kteří mají první nebo druhý stupeň příspěvků na péči.

Předražené služby

Lazaret v Přerově: Tito lidé trpí v domově hrůzy!

Obyvatelé ubytovny hrůzy v Přerově přežívají v naprosto katastrofálních podmínkách. V děsivých podmínkách přerovského chudobince přežívá asi čtyřicet starých, nemocných a nemajetných lidí.

V Přerově existuje v Dluhonské ulici jakýsi lazaret, ve kterém panují podmínky jako v nějakém chudobinci. Na otřesný případ hraničící s týráním starých, slabých a nemocných, upozornila prostřednictvím webu iDnes.cz senátorka Jitka Seitlová. Lidé se do této ubytovny dostávají zpravidla z léčeben pro dlouhodobě nemocné.

V přerovském lazaretu panují otřesné podmínky. Je tam jen jedna sprcha, navíc se schodem, takže se do ní nedostanou vozíčkáři. O čtyři desítky lidí se stará jeden člověk. Všichni mají nedostatek jídla. I když za stravu měsíčně platí 3 a půl tisíce korun, je zoufale bídná. "Ráno dostanou toast, večer toast, k obědu polévku, někdy ani to ne. Sami přitom nemají jak si stravu zajistit,“ řekla portálu senátorka. Kromě zmíněné částky na stravu musí lidé platit měsíčně 7 tisíc korun za nuzné ubytování.

Děsivé svědectví: Promluvila ošetřovatelka z lazaretu hrůzy

Televizi Nova se svěřila bývalá ošetřovatelka, jak to v tomto podivném zařízení chodí. Ze svědectví paní Lenky mrazí: "Osobně jsem tam zažila zavšivení. Dal mi pár korun a řekl, ať jedu koupit nějaký desinfekční prostředek - za ty peníze jsem samozřejmě nic nesehnala. Takže jsme skončili u nějakého orthosanu pro psy. Chlapa za chlapem jsem umývala tímhle tím. Když jsem tam přišla asi po týdnu, tak všichni ti lidi byli oholení dohola. Natřený nějakýma mastma. To co jsem tam viděla, to byla katastrofa. To se nedá popsat," uvedla paní Lenka, bývalá ošetřovatelka z ubytovny hrůzy.

Problém s přerovskou ubytovnou se táhne už několik let. Krajský úřad v Olomouci teď s majitelem ubytovny vede správní řízení a hrozí mu až milionová pokuta. Sám majitel už prý chtěl provoz ubytovny ukončit, ale nemůže.

"Jsou to převážně klienti, kteří mají nízké příjmy, a nikde jinde se nechytnou - například v domovech důchodců nebo s pečovatelskou službou. Chtěl jsem provozování ubytovny letos v červnu ukončit, ale situace je taková, že se nám tyto lidi nedaří nikam umístit,“ uvedl Pavel Mirga Přerovskému deníku. Situace je tedy opravdu komplikovaná a nejlepší by bylo, kdyby se o obyvatele lazaretu postarali jejich příbuzní a blízcí

Podobná jednání s nemocnými a zdravotně postiženými seniory nejsou jenom "výsadou" tzv. "neregistrovaných" Domovů pro seniory. S podobnými "závažnými nedostatky" se setkávám v Domově pro seniory hl. m. Prahy v Heřmanově Městci, již několik let. Vedením tohoto "Domova" a jeho zřizovatelem, je to považováno za něco "normálního a běžný standart, který se vyskytuje i v jiných Domovech". Není zde "společenský zájem", aby se veřejnost dozvídala, že podobné "hrůzostrašné příběhy" se odehrávají i v "registrovaných" Domovech pro seniory. "Kontroly" v těchto zařízeních jsou přinejmenším "neobjektivní" a často jsou některá z těchto zařízení vydávána za "vzor" ostatním, i když skutečnost tomu vůbec neodpovídá. To, jak se budou lidé v takovém "Domově" doopravdy cítit, záleží na zřizovateli a v první řadě na vedení Domova pro seniory. Alojz Janiga.

1 komentář:

Jan Rozhodny2. června 2013 v 15:59
Toto jsou jenom případy které se dostanou do sdělovacích prostředků. Většina podobných případů šikany se v hromadných sdělovacích prostředcích nikdy nezveřejní. Jednak proto že to "příslušné úřady" nedovolí nebo se šikanování lide bojí, protože by to mohlo být ještě horší. "Kontroly" v těchto "Zařízeních" jsou jenom "formální-papírové" a šikanovaní lidé nemají zastání ani u tzv. "Ochránců Lidských Práv" jako jsou např. "Veřejný Ombudsman, Zmocněnec pro Lidská Práva při Vládě České Republiky (ČR), Český Helsinský Výbor" a další. Podobné "Instituce" v ČR podporované Vládou ČR "mají vytvářet dojem že v ČR jsou Lidská Práva pod dohledem a v případě jejich porušování se na ně můžou občané ČR s důvěrou obrátit o pomoc". Z vlastní zkušenosti vím že "to není pravda"! Tito "Ochránci Lidských Práv" jednou za čas vydají nějaké "všeobecné nezávazné prohlášení o porušování Lidských Práv" což zřejmě stačí k jejich "spokojenému živobytí". Podle mně jsou to "zbyteční Příživníci kteří se přiživují na lidském neštěstí". Podobných "Příživníků" se nabízí i na Internetu několik.
OdpovědětVymazat
Odpovědi

Okomentovat

Porušování lidských práv. Justiční a politický zločinci České Republiky.

pondělí 27. května 2013

Další případy šikany a okrádání seniorů a zdravotně postižených.

Petice: v domově důchodců vládne šikana

Kam dál?

Domov důchodců v Roudnici: Problém,  či politika?

Senioři vypadali jako kostry, řekli u soudu svědci o dění ve stacionáři

Málo jídla, špatná hygiena. Policie prošetřuje penzion pro důchodce

Hyeny! Zaměstnanci domova okrádali důchodce o jídlo

146 mrtvých důchodců! Vyšetřování se rozbíhá

Domov důchodců Dobrá Voda - smrt vysvobozuje

Miroslav Cyroň( více o autorovi > )

29.12.2009

Penzisté v domovech pro seniory trpí hlady a dostávají tlumící léky, zjistil ombudsman

Podpořte finanční gramotnost a přidejte se k zajímavému projektu na Facebooku "Jsem finančně gramotný/á". Vždy aktuální informace pro všechny, kteří se nechtějí nechat napálit.

TIP: Co vlastně může penzista v "domově důchodců"?

Tlumící léky, hlad a nemožnost pobytu na vzduchu

Koncentrák, nebo Domov pro seniory?

Bývalá vychovatelka Kociánky: dvě nevysvětlená úmrtí

Bez vysvětlení

Brněnská Kociánka: bití i nesmyslné zákazy

Nepohodlná?

Ombudsman: V některých domovech pro seniory v Česku jde klientům o život

TIP: Co vlastně může penzista v "domově důchodců"?

Tlumící léky, hlad a nemožnost pobytu na vzduchu

Týrání, špatné zacházení, zanedbávání

Šikanu v DD Rokytnici kraj zakopal pod stůl

1 komentář:

Pravidelní čtenáři

pondělí 27. května 2013

Další případy šikany a okrádání seniorů a zdravotně postižených.

Petice: v domově důchodců vládne šikana

Kam dál?

Domov důchodců v Roudnici: Problém, či politika?

Senioři vypadali jako kostry, řekli u soudu svědci o dění ve stacionáři

Málo jídla, špatná hygiena. Policie prošetřuje penzion pro důchodce

Hyeny! Zaměstnanci domova okrádali důchodce o jídlo

146 mrtvých důchodců! Vyšetřování se rozbíhá

Domov důchodců Dobrá Voda - smrt vysvobozuje

Miroslav Cyroň( více o autorovi > )

29.12.2009

Penzisté v domovech pro seniory trpí hlady a dostávají tlumící léky, zjistil ombudsman

Podpořte finanční gramotnost a přidejte se k zajímavému projektu na Facebooku "Jsem finančně gramotný/á". Vždy aktuální informace pro všechny, kteří se nechtějí nechat napálit.

TIP: Co vlastně může penzista v "domově důchodců"?

Tlumící léky, hlad a nemožnost pobytu na vzduchu

Koncentrák, nebo Domov pro seniory?

Bývalá vychovatelka Kociánky: dvě nevysvětlená úmrtí

Bez vysvětlení

Brněnská Kociánka: bití i nesmyslné zákazy

Nepohodlná?

Ombudsman: V některých domovech pro seniory v Česku jde klientům o život

TIP: Co vlastně může penzista v "domově důchodců"?

Tlumící léky, hlad a nemožnost pobytu na vzduchu

Týrání, špatné zacházení, zanedbávání

Šikanu v DD Rokytnici kraj zakopal pod stůl

1 komentář:

Domov důchodců v Roudnici: Problém,  či politika?